Stará kočka a slepičí vývar

Domácnost se mnou sdílí stará míca. Atributy staré ježibaby jsou: sova na rameni (sovy sbírám), skleněná koule na věštění (určitě bych doma nějakou našla) a kočka na klíně. To na úvod! Před sedmi roky jsem si Aničku (tak je zvíře pojmenováno) přinesla neskutečně vyzáblou a nemocnou z útulku a tehdy pravila veterinářka, že je jí nejméně 6 let. Takže tato stará kočičí dáma, asi třináctiletá, začala mít zdravotní problémy. Odmítala jíst, přestože je normálně pažravá a začala si lehat tak, že si pokládala hlavu na obličejík. Nezbylo mi nic jiného, než se vypravit k zvířecímu doktorovi. Antibiotika, narkóza, vytrhané zuby a zase antibiotika. Chudák zvíře a ještě větší chudák, já, páníček. Co mám udělat, abych jí trochu ulevila, tak leda ji chovat na klíně, hladit po hebkém kožíšku a tiše se jí vemlouvat. Dásně se prý zahojí a ztvrdnou, ale do té doby bych ji měla krmit masovým vývarem, jak pravila paní veterinářka. Novopečeným maminkám v šestinedělí se nosil slepičí vývar v koutnicovém hrnci a tak podle mého nejlepšího mínění i kočce, po vytrhání zkažených zubů, by se hodil nejlépe slepičí vývar. I vydala jsem se zakoupit slepici. Slepici asi kilovou (už ta váha mi měla být podezřelá) jsem nacpala do papiňáku, přidala zeleninu, sůl ne (zvířata na rozdíl od lidí smí jen maximálně 0,3% chloridu sodného a na to stačí obvykle nativní obsah) a jala se ji vařit. Zkrátím to, ani po dvou hodinách vaření pod tlakem se milá slepice neuvařila a zůstala tuhá jako podešev. Tak tlustá tvrdá kůže! Ani ostrým nožem se nedala uříznout! Slavnostně jsem maso osekala a pomlela na masovém strojku, smíchala s vývarem a jala se přemlouvat domácího mazlíčka, že by bylo vhodné začít jíst. A jsem u jedné z vět „dostala jsem nesmírnou zlost“. Takže teď s vámi míním probrat jakost kuřecího masa, tak jak ji chápu já. Drůbeží maso je všude ve světě nejlevnější a je určeno pro chudinu. U nás se to tak nebere a sníme jej v průměru 42 kg ročně na osobu. Brojlerové kuře chované ve velkochovu v ČR dosáhne hmotnosti cca 2,1 kg za 42 dnů. Čím víc se blíží složení krmné směsi složení masa (velká věda), tím větší má kuře užitkovost (tím rychleji doroste do požadované váhy). Ekonomika chovu brojlerů je závislá na ceně vstupů, na ceně energie, vody, krmení, práce. Čistý zisk na l kg kuřete je u chovatele několik málo haléřů. Stačí, aby se cokoliv zvrtlo a chov je prodělečný a když je chovatel ještě nucen prodávat za podnákladové ceny, jak jej setrvale nutí nadnárodní obchodní řetězce, tak to dlouho nevydrží a vzdá to. Stačí, aby se zvedla cena elektřiny, zrnin, cena sójového extrahovaného šrotu a tím krmných směsí a je vymalováno! Na jedné krmivářské konferenci jsme byli zvědaví, jak to, že jsou schopni v Brazílii „vyrábět“ tak levná kuřata. A jsme u toho vyklučeného pralesa (brazilský premiér je největší pěstitel sóji a Brazílie několik let lhala, že jejich sója je GMO free). Všechna sója pěstovaná v Brazílii (stejně jako v USA) je GMO. Tedy necitlivá na choroby a škůdce. Její pěstování je o to levnější, že se nemusí používat velice drahé postřiky na houbové choroby, insekticidy na hubení hmyzích škůdců a má několikanásobně vyšší výnosy (vysoká po ramena a obalená na husto lusky). Je tam teplo a tak se kuřatům nemusí vyhřívat haly. Sklizeň obilí v Brazílii stihnou 2 x do roka. Správně zabité a odkrvené kuře má světlou barvu masa, kůži slabě růžovou. Některá plemena mají barvu kůže žlutou, ale platí to také pro zvířata krmená vyšší dávkou kukuřice, sušené vojtěškové moučky (vysoký obsah beta karoténu = provitamín A), případně se (u nás ne!) přidávají do krmných směsí krmení barviva. Kosti kolem kloubů musí být světlé a žíly v mase nesmí být vidět. Schválně se podívejte, jak vypadá kuře, které jste si koupili vy, jakou má barvu masa u kostí a kloubů. Brojlerové kuře v poslední fázi výkrmu v ČR už nesmí mít v krmné směsi kokcidiostatika. Vnitřnosti si na jatkách zkontrolují veterináři a na našem zabaleném kuřeti pro obchod by měl EAN (čárový kód) začínat číslicemi 859. Jenže! Poslední dobou se v hypersuper objevují regály s výrobky ozdobenými českou vlajkou, ale po většině na takto zabaleném zboží jsou české snad jen ty mikrotenové pytlíky. Česká vlajka není zárukou, že zboží je z českých surovin. Zárukou, že se jedná o opravdu českou surovinu je znak „Klasa“. Jen za jeden rok klesly podle ČSÚ stavy drůbeže o 6,2 % z 26 490 848 kusů na 24 838 435 kusů. Proto je logicky velká část masa z dovozu (v Rakousku, v Německu si vyberou lepší a zbytek dojede k nám). Teď se vrátím k té slepici, podle popisu na balení byla z uzavřeného českého chovu. To bych ráda věděla z kterého. Haly s nosnicemi (slepicemi) se vyskladňují, když snáška (ptáci snáší vejce a ne snůší!) poklesla pod hranici rentability a to bývá tak ve dvou letech slepičího věku. Když si takovou slepici koupíte živou, tak vám bude ještě dlouho pobíhat po dvoře a bude snášet vajíčka k vaší naprosté spokojenosti. Protože, vy, nepočítáte na halíře. Když takovou dvouletou slepici zabijete, tak má křehké maso a každý, kdo to vyzkoušel, potvrdí, že je lepší jak brojler. Z toho plyne, že mnou zakoupená slepice rozhodně nebyla z „českého chovu“, ale byla nejméně šestiletá odněkud hodně zdaleka, minimálně z Indie. Možnost, že by to byla nějaká okrasná rasa, vyřazená od některého našeho zájmového chovatele, jsem zamítla. Zvířata ze zájmových chovů se v ČR nesmí dostat mezi potraviny a v duchu se bavím představou, jak by to asi hypersuper nakupoval. To, co platí pro kuřata, platí pro drůbež obecně (kachny, husy, krůty). Probrala jsem teď kuřata celá a následují „polotovary“ z nich. Pro zdravý vývoj kostí a kloubního aparátu nemůžeme jíst pouze libové masíčko a „otruby“, ale naše chrupavky potřebují podobné složení potravy jako mají samy. Brala jsem kdysi vynález stroje, který dokáže rozemlet kosti a chrupavky na jemnou kaši, kterou by se doplnily chybějící živiny do potravin, jak dobrý vynález. Ale všemocná ekonomika to dotáhla k dokonalosti. Jmenuje se to „separát“. Už jste se někdy někdo setkal s člověkem, který ve výrobně separátu pracoval? Nechte si popovídat. Fůůjj!! To, co se dřív zpracovalo v kafileriích pod vysokým tlakem a při teplotě 140 stupňů C (což nebylo dodržováno v jiných zemích EU, které se řídily pouze ekonomikou, proto u nás nebyla BSE) bylo použito jako masokostní moučka k doplnění chybějících živin do krmných směsí zvířatům. To se teď hospodářským zvířatům krmit nesmí, ale používá se přímo ke krmení lidí. Viz libové párečky, buřtíčky, paštičky, sekaná, hamburgry atd. Osobně jsem v nemocnici místo nedělní večeře dostala „Zámeckou paštiku“, čistý separát, patřičně nabarvený, ochucený a navoněný. Dalším ekonomickým vylepšením je obsah vody. V našich chovech se nesmí používat chemická aditiva, která zvyšují obsah vody ve svalovině zvířat (zvednou jatečnou hmotnost až o 5 %) před prodejem na jatka. Vodu přidávají až potravináři a obchodníci. Viz křehčená masa a jiné skrčky. Maso před pečením by mělo být odležené, ale to stačí je nasolit, nakořenit a nechat odležet doma. Už jste si zkusili koupit třeba křehčená krůtí prsa, ani 30 % sleva z ceny není přiměřená obsahu vody! A vzhledem k tomu, že nejsme tak hloupí, jak by se zdálo, tak lidé přestali nakupovat křehčená masa a mražená masa (tam se vejde také hodně vody), takže se k nám musí na jatka vozit drůbež živá. Kde jsou „ochránci zvířat“, proč třeba nezastaví zahraniční kamion s vlekem, který jede narvaný živými zvířaty ve velké zimě a stresu. Moje jedovatost mi nedovolí nepodotknout, to je efektivnější dát velikou pokutu vesnici, kde tradičně 1000 let vozí na voze ověnčeného a trochu ovíněného berana. Ale toho celou dobu někdo drbe mezi rohy a je na něj hodný! A než jej zabije, tak jej odprosí za to, že mu bere život. Vrátila jsem se z Říma, kde jsme ve velké obchodní pasáži pod Římským nádražím dokupovali v samoobsluze potraviny. Ani jedna z potravin, co jsem viděla, nebyla jiné provenience než italská. Kupující dávají přednost svým domácím potravinám. Proto přemýšlejte, co kupujete a co jíte a nenechte se oblbovat reklamami. Ještě jsem se zapomněla zmínit, že podle nejnovějších výzkumů je husí a kachní sádlo nejlepším lékem proti vysokému cholesterolu.

Maria Saláková

6 odpovědí na “Stará kočka a slepičí vývar”

  1. Díky za čtivou a vtipnou analýzu toho, co je spíše k naštvání. Doufám, že pomocí takovýchto glos a blogů se i profesionální autoři ve své investigativní tvorbě brzo zaměří na nešvary v nabídce potravin na českém trhu! Doufám, že jim to začne připadat jako téma, které přiláká čtenáře, inzerenty a konzumenty…

  2. Jako obvykle brilantní analýza všeobecné zmatečnosti Česka… Jak jste si jistě povšimla, dal jsem přednost jemnému výrazu před vulgárním vyjádřením, že ve všem je bordel, jenom v mléku je radioaktivita…

  3. Moc pěkné, zvlášť když přesně víš, o čem píšeš jako odbornice, asi by to mělo číst co nejvíc lidí, zkus to dát třeba na Neviditelného psa.

  4. Zdravím a díky. Jako vždy precizní analýza, s tím Neviditelným psem to fakt zkus.
    N.M.

  5. Paní Saláková,
    všechno ,co tu píšete, je samozřejmě(už jsem četl i jiné Vaše články,pro něž platí totéž) velmi pravdivé a z fleku bych to podepsal,přestože nejsem na rozdíl od Vás žádný kovaný zbožíznalec. Vaše konotace o mizerné kvalitě potravin a jejich příčinách však stejně nejsou dotaženy až do úplných konců (nezmiňujete se vůbec o obří firmě Monsanto,která de facto stojí za celosvětovým byznysem s GMO sojou a ničí menší firmy,které se jejímu tlaku nechtějí podvolit) ani o tom, za jaké prasárny v našem zemědělství vděčíme např. českému koncernu Agrofert, vedeném travičem českého národa a jeho veškeré zemědělské půdy (díky jeho hnojivům,kontaminovaným kadmiem aj. těžkými kovy,
    které se-už od dob bolševika a možná ještě i mnohem mnohem déle vyrábí z bezcenných marockých fosfátů,které nikdo neumí vyčistit).Pošlete mi prosím,svůj mail, napíšu Vám.

  6. Je to tak, jak říkáte.
    Ale nic není černobílé. I mezi velkovýrobci se občas najdou bílé ovce (nebo alespoň bílé flíčky vlny).
    Osobně znám například lidi z Benešovské mlékárny, odkud Danone dováží mléko – a tam si na kvalitu nemohu stěžovat. (viz. http://www.danone.cz/nase-kvalita/benesovska-mlekarna.html)

    Jako největší zlo vidím ovšem naši slavnou EU, která není nic jiného než novodobí komunisti (nepřipomíná vám to také centralizované hospodářství?)

    Díky za vaše články, jsou čtivé a je v nich velký kus pravdy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispamová kontrola

Zadejte velké x