Dne 29. března 2021 udělil prof. Piotr Gliński, ministr kultury národního dědictví a sportu Polské republiky, bronzovou medaili „Za zásluhy o polskou kulturu Gloria Artis“ docentu Liboru Martinkovi, literárnímu historikovi a teoretikovi z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě. Na toto významné ocenění byl navržen Sdružením Academia Europea Sarbieviana v Sarbiewu za překlady i popularizaci polské literatury v České republice a za organizování česko-polských konferencí a literárních setkání v českém Slezsku.
Doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., si převezme prestižní ocenění Polska až během 16. ročníku mezinárodního Festivalu M. K. Sarbiewskieho, který se uskuteční v Sarbiewu 10. září 2021.
Malé ohlédnutí – rozhovor s oceněným
Vaše překlady literárních děl obohatily možnost našich čtenářů seznámit se s dalšími díly předních polských autorů. Myslím si, že pro práci překladatele je důležitá nejen znalost cizího jazyka, ale také jakési vnitřní souznění s autorem. Možná se mýlím?
„To je velmi složitá otázka… Nicméně se domnívám, že jsem šel jako překladatel hodně pod kůži autorovi jménem Stefan Grabiński, jenž je v Polsku považován za polskou obdobu mistra fantastiky horroru (weird fiction) Edgara Allana Poea. Připravil jsem obsáhlý výbor z jeho novelistiky, nazvaný V domě Sáry a jiné povídky. K němu jsem napsal rovněž velmi podrobnou předmluvu. Kniha pak vyšla v Praze ve Volvox Globator v roce 2012.“
Co to ve Vašem případě znamenalo jít autorovi pod kůži?
„Tím myslím, že jej jako autorskou osobnost poznáte velmi podrobně, nejen jeho osobitý styl, který by bylo možné dokonce rozvíjet zhola manýristicky nebo parodizovat, což je běžné v případech, kdy se postupně opotřebují základní odlišující prostředky stylu, ale také jeho myšlení – to je u Grabińského velmi logické a výstavba textu povídky či novely směřuje k překvapivé pointě. Nicméně i Grabiński si byl ke konci svého krátkého života vědom toho, že by si jeho způsob psaní vyžadoval obměnu, proto jsou Grabińského velmi pozdní práce téměř realistické“
Která další díla z polské literatury jste přeložil?
,,Pokračoval jsem v překladech polské fantastiky a výsledkem byl opět značně obsáhlý výbor z tvorby autorů přelomu 19. a 20. století, v němž jsem publikoval fantastické povídky dokonce dvou laureátů Nobelovy ceny – Władysława Stanisława Reymonta a Henryka Sienkiewicze, a jinak od celé řady vynikajících soudobých polských spisovatelů, včetně již zmíněného Grabińského. Velmi mě potěšilo, že některé povídky Grabińského i dalších autorů v mém překladu odvysílal Český rozhlas 3 – Vltava ve výborné dramaturgii tamních redaktorů a se skvělými herci.“
Jste překladatel zvláštní i tím, že píšete verše. Určitě Vás k překladu lákala i polská poezie…
„Ano… Jsem rád, že mohu připomenout svůj překlad veršů znamenitého polského básníka, polonisty, prof. Zbigniewa Chojnowského z Warmińsko-mazurské univerzity v Olštýnu, jehož poezie je inspirována oblastí někdejšího východního Pruska a nádherným regionem mazurských jezer… Před vydáním jeho sbírky Mazurské dědictví v roce 2013 jsem požádal krnovského výtvarníka PaedDr. Ladislava Steiningera, zdali by neposkytl na obálku a pro vnitřní ilustrace několik svých grafik s akvatickými motivy. Výsledkem pak byla velmi pěkná knížka v grafické úpravě Dušana Žárského z Ostravy. Kromě toho jsem prof. Chojnowskému, který je v současné době proděkanem Filologické fakulty UW-M, přibližně ve stejném období připravil obsáhlý výbor z jeho poezie, nazvaný Mazurské odjezdy.“
Jsou tu jistě ještě další autoři, kteří díky Vám zamířili k českému čtenáři.
„Velmi blízká je mi poezie polské spisovatelky Danuty Kostewiczové, která dlouhou dobu působila ve Vídni jako novinářka a posléze se přestěhovala do USA za dcerou. Nyní žije se svým druhem, výtvarníkem Sachou Berésem, v Lewistonu poblíž Niagarských vodopádů. Přeložil jsem její prózu s chopinovským titulem Andante spianato a také dvě sbírky veršů. Je to jakýsi druh ekologické poezie, prostoupený duchovnem.“
Vše, co jste zatím řekl, patří minulosti. Stačí si uvědomit roky vydání uvedených knih (viz přehled za rozhovorem). Jaká je Vaše překladatelská téměř současnost?
,,V současné době pracuji na překladu souboru básní vratislavského autora Roberta Gawłowského pod názvem Božské světlo. Jeho verše jsou inspirovány slezským barokním básníkem, který psal pod pseudonymem Angelus Silesius. Jmenoval se vlastně Johannes Scheffler.“
Kde vyjde Božské světlo?
„Gawłowského sbírka bude vydána letos ve Vratislavi, a to trojjazyčně: polsko-česko-německy. Musím říci, jelikož jsem již přeložil celou část poezie a chybí mi pouze dokončit překlad doslovu, že je to asi umělecky, ba i filozoficky, nejlepší a nejvýznamnější básnické dílo, které jsem kdy překládal. Domnívám se přitom, že minimálně ve Slezsku nemělo a nebude mít ještě dlouhou dobu pro svůj zásadní význam a uměleckou kvalitu obdobu… Robert Gawłowski by si za toto dílo, podle mého soudu, zasloužil udělení Ceny Andrease Gryphia, jenž byl německým básníkem a dramatikem období baroka. Toto ocenění se uděluje v Gryphiově rodném Hlohově za významný literární počin. Dříve od roku 1957 do roku 1990 to bylo v Düsseldorfu.“
V čem konkrétně je Gawłowského sbírka tak jedinečná?
„V tom, že je to dílo založené jednak na důkladném studiu pramenů týkajících se života a díla výjimečného slezského barokního básníka a zároveň v tom, jako formu tyto básně dostaly. Celkově jde o umělecky velmi zdařilou poctu básníkovi, který k nám jako by promlouvá z hlubin staletí, ale skrze lyrický subjekt básní Gawłowského.“
Kdy se Božské světlo dostane na knihkupecké pulty?
„Předpokládám, že v druhé polovině roku dílo vydá Klub hudby a literatury ve Vratislavi v edici Akwedukt.“
V září si do Sarbiewa pojedete pro bronzovou medaili „Za zásluhy o polskou kulturu Gloria Artis“, udělovanou ministrem kultury národního dědictví a sportu Polska. Není to první významné ocenění Vaší překladatelské práce a propagace polské kultury. Můžete připomenout některá z ohodnocení? Hlavně ta, která Vám přinesla největší radost?
„Každé ocenění samozřejmě přináší radost, protože si někdo uvědomil význam vaší práce a věnoval čas tomu, aby vás na nějaké ocenění navrhl. Potěšilo mě v minulosti zejména několik ocenění, která měla celostátní nebo mezinárodní význam: v roce 2004 to byla Cena polského výboru UNESCO, Ministra kultury Polské republiky a prezidenta hlavního města Varšavy za překlady polské poezie; v roce 2010 ve Varšavě mi byla předána Cena Władysława Broniewského a diplom ministra kultury a národního dědictví Polské republiky v kategorii zahraniční tvůrce – vědec; v roce 2017 mi byla udělena Muzeem M. Konopnické v Żarnowci (Polsko) Plaketa Marie Konopnické za soustavnou popularizaci jejího díla v České republice; v roce 2018 mě neobyčejně potěšila Cena Svazu polských spisovatelů v zahraničí (Londýn) za popularizaci polské literatury mimo Polsko a v roce 2019 jsem se stal laureátem Evropské medaile poezie a umění HOMER (Brusel, Belgie).
Jsem rád, že si na mne vzpomnělo mé rodné město Cenou města Krnova a také Opava, kde působím profesně od roku 1993, Cenou za rozvoj česko-polských literárních aktivit. Obdržel jsem rovněž třikrát za vědecko-pedagogickou práci Cenu rektora Vratislavské univerzity. Bylo to v letech 2016, 2017 a 2019.“
🙂 Pro zájemce o ještě podrobnější informace o Vás přikládám webovou adresu: https://cs.wikipedia.org /wiki/Libor_Martinek
Ptala se Eva Kotarbová
Fotografie z archivu Libora Martinka
Vloženo 4. května 2021
————————————————————————————————————–
Doplňky:
– Stefan Grabiński (nar. 26. února 1887 – Kamionka Strumiłowa, zem. 12. listopadu 1936 – Lvov)
– Mazurské dědictví (Opava, 2013)
– Mazurské odjezdy (Opava, 2012)
– Andante spianato (Opava, 2012)
– Johannes Scheffler (nar. 25. prosince 1624 – Vratislav, zem. 9. července 1677- tamtéž)
– Andreas Gryphius (vlast. jménem Andreas Greif, nar. 2. října 1616 – Hlohov, zem. 16. července 1664 tamtéž)