O jednom koncertu a melodramech s Marií Vikovou

Edison vynalezl žárovku a Zdeněk Fibich melodram. Tyhle pravdy překvapivě zazněly z úst dirigenta Tomáše Hanáka na jednom z dubnových koncertů vážné hudby. Patřil k cyklu vystoupení Janáčkovy filharmonie Ostrava pro rodiče s dětmi. Koncert byl nazvaný Pohádky nejen na dobrou noc. Pokud se bude reprízovat, maminky, tatínkové, babičky a dědečkové, neváhejte a vydejte se na něj se svými potomky! Budou pravděpodobně v koncertním sále sedět se zavřenými pusami a někdy téměř bez dechu.
V programu byly scénky vodních žínek a Vodníka z Dvořákovy Rusalky, Fibichův melodram Vodník a Korsakovova Šeherezáda. Skladby propojuje působivé průvodní slovo, které vymysleli a pronášeli herečka Marie Viková (dříve členka souboru Divadla Petra Bezruče) a pan dirigent.
Marie Viková ovšem publikum zcela uchvátila nastudováním textové části Fibichova melodramu. Přednesla Erbenovy verše v dokonalém souznění s hudbou a jejich obsahem. Po vystoupení prozradila: ,,Už jako studentka na gymnáziu jsem byla zaujata spojením hudby a uměleckého přednesu. Později jsem si stále více uvědomovala, jak silně může hudební skladba umocnit účinek slova a naopak.. První melodram jsem nastudovala v době svého působení na Lidové škole umění v Porubě.“ Tehdy ji určitě nenapadlo, že se po letech ocitne na jevišti s Janáčkovou filharmonii Ostrava či jinými hudebními seskupeními jako recitátorka – interpretka melodramu, v němž přednes nahrazuje zpěv.
Její spolupráce s mezinárodně proslavenou JFO začala po roce 2000. ,,Společně jsme uvedli Fibichův Štědrý den zkomponovaný na slova Erbenovy básně nebo melodram Otakara Ostrčila O mrtvém ševci a mladé tanečnici… Ráda vzpomínám i na jeden z ročníků Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkům máj, kdy jsem vystoupila během Večera českého melodramu. Kromě klasických děl na něm zazněly i soudobé skladby.“ Interprety v dramaturgicky jedinečném koncertu tehdy byli také Radovan Lukavský a Soňa Javůrková, nynější ředitelka ostravské Janáčkovy konzervatoře a gymnázia.
Herečka připomenula ještě jiná svá vystoupení a až téměř nakonec přiznala, že uměleckým pojetím melodramů inspirovala několik autorů k napsání hudebních skladeb. Konkrétně Jiřího Matyse, Milana Báchorka, Petra Mandela a Irenu Szurmanovou. Jejich nové kompozice pak zazněly na Mezinárodním festivalu komorního melodramu v Praze spolu s jejím přednesem.
Vypadá to, že se Marie Viková interpretace ,,Fibichova vynálezu“ hned tak nevzdá. Už se těší, že ještě letos vystoupí v Lichtenštejnském paláci v Praze, kde má být také v jejím podání provedena skladba Petra Mandela zkomponovaná na texty ze sbírky Zpěvy sladké Francie.

(P. S.: Marií Vikovou můžete v současnosti vidět i v nové filmové pohádce Peklo s princeznou nebo při poprázdninových reprízách upravené povídky anglického autora G. Chaucera, nazvané Žena z Bath. Vystoupila s ní nejednou v Ostravě, dále Praze i Zlíně. Na podzim by se měla nejdříve převtělit do hrdinky Chaucerovy povídky v Divadle loutek Ostrava.)

Eva Kotarbová

Foto 1. – František Řezníček: Marie Viková
Foto 2. – Eva Kotarbovká: Marie Viková jako Žena z Bath

3 odpovědi na “O jednom koncertu a melodramech s Marií Vikovou”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispamová kontrola

Zadejte velké x