Luděk Zenkl

Hudební pedagog, muzikolog a kritik Luděk Zenkl, rodák z jihočeského Tábora (5. 5. 1926 – 1. 12. 2012), věnoval své nejlepší síly ostravské Pedagogické fakultě, na kterou přešel před 40 lety z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Na ostravské katedře hudební výchovy se věnoval hlavně didaktice oboru HV, intonaci, sluchové analýze a hudební teorii a pro tyto předměty napsal v Ostravě tři vysokoškolská skripta. Po změně politických poměrů v roce 1989 se habilitoval (1991) a roku 1993 byl jmenován profesorem; v letech 1992–97 se stal vedoucím Katedry hudební výchovy ostravské Pedagogické fakulty. Zasedal v mnoha odborných grémiích jako člen vědeckých rad a předseda habilitačních a jmenovacích profesorských komisí i oborové rady pro Hudební teorii a pedagogiku Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a jako školitel se věnoval až do těchto dnů vědecké výchově doktorandů a vědeckých pracovníků.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Táboře (1945) studoval dva roky na pražské konzervatoři, v letech 1947–51 na PF UK (obor ruština – hudební výchova) a zároveň navštěvoval přednášky a semináře z hudební vědy na Filozofické fakultě UK. V r. 1951 se stal flétnistou v muzice Vycpálkova tanečního souboru, s nímž se zúčastnil i několika zahraničních zájezdů (Belgie, Rakousko, Maďarsko, Polsko, SSSR). Ještě před koncem studií na PF se stal asistentem na katedře hudební výchovy u prof. Antonína Sychry a prof. Josefa Plavce; vyučoval zde hudebně teoretickým předmětům a intonaci a také obhájil disertaci Hudebnost a intonace na školách a v souborech lidové tvořivosti (PaedDr. – 1953). Necelý rok pak působil v krajském koncertním jednatelství v Hradci Králové (1961/62) a pak nastoupil jako odborný asistent na katedře hudební vědy a výchovy Filozofické fakulty UP. Zde v roce 1969 dokončil kandidátskou disertaci Temperované a čisté ladění v evropské hudbě v 19. a 20. století, na jejímž základě získal titul CSc. Za svého působení v Olomouci se Luděk Zenkl věnoval problematice sociologie hudebního života českých měst. Velkou aktivitu také projevoval na poli hudební kritiky a popularizace. V letech 1976–91 vyšly celkem v osmi (resp. třech) vydáních jeho dvě významné učebnice ABC hudební nauky a ABC hudebních forem, předtím četné vysokoškolské učební texty, desítky studií a statí ve sbornících a odborných časopisech. Kritiky operních představení a koncertů publikoval spolu s popularizačními články v denním tisku i v časopisech Hudební rozhledy, Opus musicum, Estetická výchova, Hudební výchova, Hudební nástroje, Kulturní měsíčník a jiné. Pravidelně se aktivně zúčastňoval významných muzikologických i hudebně pedagogických konferencí u nás i v zahraničí (Musica viva in schola, Janáčkiana, semináře při olomouckých Svátcích písní, nitranské a prešovské konference, kongresy ISME v Budapešti, Varšavě, Bristolu ap.). Zenklova bibliografie čítá čtyři vědecké monografie, šest vysokoškolských učebních textů, přes stovku studií a statí a velké množství kritik i popularizačních článků do denního a odborného tisku.

Karel Steinmetz

Foto: Lydie Romanská

Vloženo 10. 12. 2012

 

Dodatek: Luděk Zenkl zemřel 1. prosince 2012 ve věku 86 let. V roce 2017 byla vydána jeho odborná publikace ABC intonace a sluchové analýzy.  Doplnila jeho dříve vydané učebnice.  O přípravu rukopisu k sazbě se postarali Kamila Zenklová a Vít Zenkl, o digitalizaci nových příkladů Radim Zenkl, grafickou úpravu a sazbu Jiří Zenkl.  Více o publikaci v rubrice Nové knihy 2017.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispamová kontrola

Zadejte velké x