Grossmannovy skladby na koncertě tří jubilantů

Skladby ostravského hudebního skladatele Jana Grossmanna (4. ledna 1949) budou uvedeny na koncertě jubilantů, který proběhne 16. října 2019 v Praze.  V barokním sále Konzervatoře Jana Deyla zazní Grossmannovy Milostné písně (napsané na verše básnířky Evy Kotarbové), Žalmová kantáta č. 2  (na žalm 64) a tři písničky zkomponované na verše básníka Jiřího Žáčka.  Program koncertu, pořádaného pod hlavičkou Společnosti českých skladatelů, tvoří také hudební díla jubilantů Vojtěcha Mojžíše a Tomáše Svobody.

 

 

Ještě otázka ostravskému jubilantovi: Kdy Jana Grossmanna napadlo, že zkomponuje první skladbu ve svém životě?

,,Jako kluka mě bavilo psát pohádky, povídky, úvahy. Jako gymnazista (no – tehdy se škola  jmenovalo dvanáctiletka) jsem si dokonce vyřídil na Čs. státních drahách (ČSD) povolení projet se na lokomotivě, abych v rámci školního úkolu napsal reportáž o této cestě. Tatínek byl totiž železničář a jeho povídání o příhodách a dramatech během jízd jsem hltal. Povolili mi tu jízdu z Ostravy, hl. nádraží, až někam do Frýdlantu nebo Frenštátu. Bavilo mě, že tehdy všichni výpravčí v jednotlivých stanicích o tom věděli a přátelsky mi na lokomotivu salutovali. 🙂 Když jsem měl reportáž napsanou, navštívil jsem vdovu po Vojtěchu Martínkovi, aby mi poradila jako „spisovatelskému elévovi“, v čem bych se měl zlepšit. Vzpomínám si, jak mě přátelsky přivítala a opravdu mi dávala rady. Bylo to od ní moc milé. Dokonce mi věnovala jednu knížku od svého manžela.

No ale pak se projevil následek toho, že mě na dvanáctiletku nepřijali na humanitní větev, kde jsem se hlásil, protože jsem se chtěl stát překladatelem knih, ale i přesto, že jsem měl už na základní škole nedobré výsledky v matematice, fyzice i v přírodních vědách, mě strčili na matematicko-fyzikální větev. Tam jsem se cítil jako ve vyhnanství, začal jsem mít vážné psychické problémy, neustálá „okna“ a paralyzující trému v předmětech, které mi nešly. Tak se stalo, že jsem po 2. ročníku raději odešel. Naštěstí se mi podařilo dostat na ostravskou Státní konzervatoř. Tam mě hodně bavila zejména nauka o harmonii a nauka o kontrapunktu. Začal jsem si schválně komplikovat zadané úkoly, přistupovat k nim kreativně, melodizovat k přidělenému sopránu i bas a střední hlasy… No a pak jsem začal nosit svému tehdejšímu profesoru Milanu Báchorkovi první skladatelské pokusy… Tak to začalo.“

(EKOT)

Foto: archiv Jana Grossmanna

Vloženo 30. 9. 2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispamová kontrola

Zadejte velké x