Soptík surrealismu Pavly Malinové

V Galerii Dole (v prostorách ostravské Fiducie) se uskuteční už 25. února vernisáž k výstavě Soptík surrealismu, na které představí svoje díla letošní finalistka Ceny Jindřicha Chalupeckého Pavla Malinová.  Zahájení proběhne v 19 hod. Výstava potrvá do 27. března.

 

 

 

Pavla Malinová

Pro své loňské ostravské malířské představení v Galerii současné malby v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě připravila Pavla Malinová (*1985) plátna větších rozměrů (Pinďousmrsk, Semínka apod.). V Galerii Dole snad jako komplementární doplněk k loňské prezentaci vystavuje sérii maleb menších formátů. Upouští v nich sice od výrazného repetitivního rastrování a soustředí se na práci s jedním či s několika málo motivy, zároveň ale stále zůstává věrná typickým prvkům své malířské vizuality.

Její obrazy jsou plné dvojsmyslů, mnohoznačností a vizuálních her. Jsou vážné i potměšilé, rozmáchlé i drobnopisné. V protikladně „materiálově“ cítěných barevných akumulacích autorka často využívá obrazové skladby, jež v celku působí jako zacyklený vizuální labyrint plný průhledů, náznaků a rychlých spojení, v nichž jedno se může stávat druhým či zcela jiným. Robustně pojaté a skvěle malířsky zvládnuté figury – snad oranti se vztyčenými pažemi (Slunce, 2018),  snad idoly (Andělíček, 2018) – jsou na plátnech doplňovány rozličnými novotvary, které na jedné straně explicitně odkazují k nadrealismu, aby zároveň a souběžně byly jeho perzifláží (Soptík surrealismu, 2018). Současně s tím ovšem můžeme najít i plno dalších odkazů k nejrůznějším malířským tradicím a kódům od modernismu, přes arte powera až k insitním a mediumním vizuálním záznamům, stejně jako k autorčině osobní historii. Vážnost a poťouchlost se tu často mísí s rozmáchlostí a drobnopisem stejně jako se tu prolíná předmětná malba s abstraktní pitoreskností. A přitom jsou všechny kreace Pavly Malinové nespekulativní a nespektakulární. Navzdory tomu, nebo možná právě proto jsou vždy nakažlivě přitažlivé. Nekážou a nevnucují jediný možný pohled a neochvějnou pravdu. Nechtějí šokovat, ani nekloužou po módních vlnách. Jsou zvláštně sugestivní v tom, jak samozřejmě dokážou působit i ve své imaginativní podivnosti. Malby letošní finalistky Ceny Jindřicha Chalupeckého jsou zkrátka a bez nadsázky opravdově malířsky vytříbené, jedinečné a básnivé.

Text: Martin Mikolášek