Nepřehlédněte
nový seriál České televize Ostrava – Zatopené osudy
Česká
televize Ostrava uvádí ve vysílání od 
děl
vystěhovat z míst, kde se narodili a žili. Pořad se samozřejmě
zabývá vodními díly také z hlediska plnění jejich hospodářské funkce. Tato
problematika se dostala do popředí zejména v poslední době
v souvislosti s opakovanými povodněmi a řeší se otázky, zda přehrady
mohou zmírnit nebezpečí záplav.
Cyklus
se zrodil v Centru publicistiky a dokumentaristiky Televizního studia
Ostrava. Připomeňme si, že kromě řady lidí, kteří se na realizaci celého pořadu
podíleli, jsou autory projektu Marek Hýža, Ludvík Klega a Miroslav Kačer.
Pořadem nás provází herec Miroslav Vladyka, který se na dno přehrad také
potápí. Tím je docíleno jedinečnosti tohoto projektu.
„Nápad vznikl někdy v roce 2002,“ vzpomíná autor cyklu Marek Hýža. Původně se autoři chtěli zaměřit jen na technické a architektonické zajímavosti hrází. „Čím víc jsme ale do tématu pronikali, tím víc se nám zdálo, že mnohem zajímavější bude divákům ukázat to, co už člověk nikdy neuvidí – původní stav krajiny, zatopené obce, města, školy, kostely, lidské osudy. Samozřejmě, že důraz klademe i na stavební vývoj hráze samotné a všechny zajímavosti s výstavbou spojené,“ nastiňuje Marek Hýža, co všechno nás čeká.
Záměr pořadu vystihuje názor scénáristy Marka Hýži:
„Nejde
nám ale jen o to vzbuzovat nostalgii, chceme divákům ukázat i mimořádnost
přehrad samotných. Budeme sledovat genezi budování a technických zajímavostí
stavby samotné, ale také osudy obcí, staveb, rodů, spolků i lidí, jejich
„stíny“ se ocitly natrvalo na dně nové vodní plochy. Každá přehrada přitom
skýtá zcela jedinečné příběhy romantické i drastické, události pozoruhodné i v kontextu doby svého
zrodu (výjimkou není ani společensko-politický dosah projektů), legendy,
nespravedlnosti s vyvlastňováním půdy, přesídlování lidí
z vesnických domků do městských
sídlišť.“
O pořadu jsem se poprvé dozvěděla začátkem letošním prázdnin od pana Pavla Dužího, syna hostinského Františka Dužího, který natočil film o Starých Hamrech před jejich zatopením. Jelikož se zabývám místopisem údolí Ostravice v Moravskoslezských Beskydech, zaujal mě především díl věnovaný vodnímu dílu Šance, které vzniklo zaplavením osad Řečice, Hutí pod Smrkem a původního centra Starých Hamer. Tento díl je zařazen do ve vysílání 7. září 2008.
Ohledně
tohoto dílu věnovaného Starým Hamrům jsem položila několik otázek dramaturgyni
pořadu Lence Karbolové.
Co
rozhodlo o zařazení Starých Hamer do seriálu?
,,Autoři
sesbírali o Starých Hamrech velmi hodnotný materiál, co se historie týče. Našli
spoustu pamětníků, kteří byli ochotní
zavzpomínat na dobu, kdy přehrada nestála, stejně jako na dobu její výstavby.
Zjistili, že existuje spousta obrazového materiálu, který může povídání
pamětníků doplnit, ať už jde o materiál filmový, tak o fotografie.“
Určitě
jste viděla videokazetu o Starých Hamrech, kterou natočil pan Duží? Jak
na Vás zapůsobila?
,,Jde
o historicky velmi cenné záběry z míst, která jsou dnes pod vodou. Mapuje
nejen daná místa, ale i lidi, kteří v této lokalitě žili a jejich profese. Myslím si, že toto dílo bude pro spoustu
lidí v budoucnu jedinou vzpomínkou,
ze které si budou moci připomenout, jak vypadal jejich domov, respektive
rodiště jejich rodičů.“
Kdy
a kde se na Hamrech natáčelo?
,,Natáčelo
se poslední květnový týden 2008 se na
hrázi samotné, kolem vodního díla, na Starých Hamrech, v Řečici,
v Masarykově údolí, na Bílé… Prostě na místech s přehradou spjatých.“
Kdo v seriálu vystupuje? Jak jste
získali kontakty na Starohamřany?
,,Sourozenci Duží, Marie
Kusá, Františka Pituchová – lidová básnířka, Jarmila Valášková, Josef Tschochohei
– strojvůdce posledního vlaku na Bílou, Milan Katauer – hrázný.“
Co Vás na osudech Starých Hamer nejvíce
zaujalo?
,,Mě
osobně právě dochovaný historický materiál, ukazující na život obce před
stavbou přehrady.“
Vracíte
se někdy na Staré Hamry?
„Osobně
na Hamry moc nejezdím.“
Jak
na Vás zapůsobily Staré Hamry ve srovnání s ostatními zatopenými
obcemi?
,,Ty
obce se nedají navzájem srovnávat. Každá má svůj osud. Každá měla svou
historii, která byla nečekaně ukončena a lidé musí začínat znovu.
V některých si lidé dokázali vybojovat přestěhování kostela ze zátopové
oblasti do kopců, jak tomu bylo např. v Soběšovicích, jinde, jako např. na
Hamrech, se pokusili zdokumentovat pro budoucí generace celý život obce.“
Můžete uvést nějakou zajímavou příhodu
z natáčení na Starých Hamrech?
,,Pro
mě bylo nesmírně zajímavé setkání s posledním strojvůdcem na trati
Ostravice – Bílá. To, jak popisoval
údolíčko, kterým denně vozil lidi na Bílou, jak cestou místní zdravil. Bylo
vidět, že i člověk, který v tomto údolí nežil, ani se v něm
nenarodil, má k němu ještě dnes velmi silný citový vztah.“
Text a foto: Pavla Zemaníková
Foto: 1.
Šance, 2. Staré Hamry
Vloženo
7. 9. 2008