Tradiční pouť na Radhošti

 

    Konala se v sobotu 5. července 2008 na státní svátek Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, letos 1145 let od chvíle, kdy se byzantské poselství vydalo na Velkou Moravu.

Ačkoliv den byl „pokrápaný“, na vrchol ke kapli vystoupily stovky poutníků.

 

    NAHLÉDNUTÍ DO HISTORIE

    Úmysl postavit na vrcholu Radhoště cyrilometodějskou kapli pohází z období, kdy se přiblížilo tisícileté výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Moravu, kteří podle pověsti skáceli na Radhošti pohanskou sochu.

    Dne 13. srpna 1862 uspořádala na Radhošti města Rožnov a Frenštát velkou slavnost, které se zúčastnilo na patnáct tisíc lidí z celé Moravy. Sbírka na stavbu kaple vynesla pouze 120 zlatých. Myšlenka znovu ožila roku 1881. Sbírka tehdy vynesla 500 zlatých.     Roku 1888 daroval hrabě Rudolf Kynský na stavbu kaple pozemek i potřebné zdivo. Nová sbírka byla uspořádána v letech roku 1889 - 1895 po Moravě, Slezsku a Čechách, vynesla 8014 zlatých. Malíř Adolf Liebscher namaloval při této příležitosti triptych Valašskou Madonu, vystavil ji  roku 1895 na Národopisné výstavě v Praze. Výbor pro stavbu kaple obraz koupil, namísto původních 4 000 zlatých zaplatili jen 800 zlatých, zbytek věnoval malíř na výstavbu kaple. Obraz byl vystavován v Čechách a na Moravě a vynesl 6000 zlatých. V té době už bylo na stavbu kaple vybráno 20 000 zlatých.

    Ke stavbě kaple bylo přikročeno roku 1896, základní kámen položen 5. července. Dne 11. září 1898 byla kaple posvěcena arcibiskupem olomouckým Theodorem Kohnem a odevzdána veřejnosti do užívání.

    Roku 1904 byla založena Matice radhošťská s cílem udržovat kapli. Z jejího popudu byla původní kamenná kaple roku 1926 obložena šindelem a přistavěna zvonice. (Roku 1951 byla Matice Radhošťská zrušena a její činnost obnovena roku 1994.) Roku 1995 byla nákladem 140 000 korun provedena elektroinstalace kaple.

    Pro celkově špatný stav bylo po roce 1990 přikročeno k rekonstrukci zvonice, oprava měla být hotova ke stému výročí postavení kaple v roce 1998. Stav zvonice byl však tak špatný, že musela být postavena znovu. Vysvěcena byla roku 2000. Pokračovaly rekonstrukce kaple: obnova střechy kopule, oprava oken, výměna šindele. Práce byly zakončeny roku 2004.

 

    KAMENNÝ KŘÍŽ

    Také kříž před vstupem do kapel má zajímavou historii. Původní kříž vztyčili na vrcholu Radhoště roku 1735 misionáři a umístili na něj obrázek sv. Františka Xaverského, patrona misionářů. Slavnosti svěcení kříže se účastnilo na dva tisíce osob, mezi nimi nechyběla ani Ludovika hraběnka ze Žerotína. Na kříži  byl podle rukopisné kroniky města Frenštátu z let 1585 -1768 umístěn text, podle kterého Radagosta falešného Boha na Radhošti ctili okolo roku 700 pohané, ale od roku 1735 již Krista.

    Jak dlouho vydržel dřevěný kříž v drsných klimatických podmínkách nevíme, ale když byla roku 1753 císařovnou Marií Terezií udělena Rožnovu nová pečeť, byl na ní vyobrazen Radhošť i s křížem.

    Roku 1805 nechal na Radhošti postavit na svůj náklad trvanlivější kamenný kříž rožnovský měšťan Michal Janík. K obnosu 50 zlatých, které složil, přispěly i obce ležící pod horou. O tři roky později byl kříž za velké bouře silnými poryvy větru povalen. Majitel rožnovského panství hrabě Ludvík ze Žerotína tehdy věnoval na jeho opětovné vztyčení a následnou údržbu obnos ve výši 100 zlatých.

Po vybudování kaple sv. Cyrila a Metoděje v letech 1896-1898 byl kříž přemístěn před její vstup a jeho původní místo zaujalo sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje od sochaře Albína Poláška.

 

    POUŤ

   Tradičně se cyrilometodějské pouti na Radhošti zúčastnili zástupci Místní organizace Moravané z Rožnova pod Radhoštěm. „Chceme si takto připomenout stále živý odkaz věrozvěstů Cyrila a Metoděje, který je základem našeho snažení navrátit Moravě, co jí náleží z hlediska historického, kulturního i ekonomického,“ řekl předseda Josef Kroupa. „Scházíme se na Radhošti ke společnému popovídání. Vzali jsme propagační materiály, moravské vlajky, symboly, aby lidé, kteří na Radhošť přišli, si upevnili moravské národní povědomí.“

    Předseda Matice Radhošťské pan Drahomír Strnadel se pochlubil, že vstupní dubové dveře do kaple jsou nové, původní už byly ve velmi špatném stavu. „A jsou také obnoveny tři vitráže,“ řekl. „Námětově zůstaly stejné, akorát jsou vitráže přeložené, protože olovo mezi jednotlivými skly za těch 110 roků zestárlo, některé byly vypadlé. Také jsme odstranili vnější drátěné skla, takže vitráže jsou teď dobře vidět. Ovšem vyvrcholením letošní pouti je odhalení pamětní desky Vincenci Jandovi, misionáři salesiánovi, trojanovickému rodáku, který čtyřiapadesát let působil především v Ekvádoru,“ dodal Drahomír Strnadel.  

    Osud Vincence Jandy byl velmi pohnutý. V jedenácti letech úplně osiřel.  V osmnácti se stal salesiánem a o tři roky později misionářem v Ekvádoru, kde strávil větší část svého života a kde v roce 1982 zahynul. Letos uplynulo 100 let od jeho narození. Na pamětní desce jsou uvedena jeho slova: Když se nad svým vlastním osudem zamyslím, žasnu, že právě mě tak nehodného Boží prozřetelnost poslala tak daleko od mé vlasti a mých drahých šířit na této zemi Boží království. 

    Poutě na Radhošti se účastnili také dolnobečvanští turisté - senioři. „Cyrilometodějská pouť patří k našim tradičním turistickým akcím,“ řekl plk. vv. ing. Jaroslav Blinka. „Minulý týden jsme byli na Lysé hoře, nejstarší účastnice 82 roků. Při putování po Beskydech už máme našlapáno 200 kilometrů, do konce roku chceme udělat dalších 200.“

    Letos už po třetí měl na Radhošti svůj stánek také polský řezbář Marek Piwoński. Narodil se v horách – Krinica Gurska, ale bydlí v Katovicích ve Slezsku. „Já mám Moravu velice rád. Rozhlížím se z vrcholu Radhoště dalekohledem, s úžasem pozoruji, jak se co minutu mění krajina. Tady jsou hory mnohem pěknější, než například Slezské Beskydy v Polsku, zdejší krajina se mi mnohem víc líbí.  Jezdím také do Velkých Karlovic, Rožnova, na Hukvaldy a do Štramberka. Na Moravě mám velmi mnoho známých, nejen řezbářů, ale i od jiných druhů umění. Setkáváme se tak jednou dvakrát do roka, všechny je pozdravuji. Mám Moravu velice rád a Moravané milují moje sošky. Pozdravuji všechny Moravany.“

Ani hustá přeprška namohla pokazit dobrou náladu. Ostatně navečer se vyčasilo a modrá obloha přece orámovala tradiční cyrilometodějskou pouť.

    Lidé přicházeli do kaple na bohoslužby, nebo jen postát v zamyšlení na vrcholu památného Radhoště, který skýtá daleké rozhledy do všech stran, připomenout si více než tisíciletou cyrilometodějskou tradici.

 

 

 

Richard Sobotka

                                            

 

Foto R. Sobotka:

1. Mše před cyrilometodějskou kaplí na Radhošti

2. Odhalení pamětní desky salesiánu koadjutorovi Vincenci Jandovi v kapli na Radhošti (zcela vlevo předseda Matice Radhošťské pan Drahomír Strnadel)

3. Polský řezbář Marek Piwoński

3. Delegace Místní organizace Moravané z Rožnova pod Radhoštěm 

4. Pouti na Radhošti se zúčastnili také portáši z Valašské Bystřice