Životopis a tvorba 

nar. 20. 6. 1962 ve Frýdku-Místku

Vyrůstala jsem v učitelské rodině v malé vesničce Pazderna pod malebnými Beskydami, kde můj dědeček byl ředitelem vesnické malotřídky. Doma se hodně četlo, zpívalo a dokonce hrálo i ochotnické divadlo. Od raného dětství jsem se učila hře na klavír, ráda jsem zpívala a dodnes považuji sborový zpěv za svého velkého koníčka. Dvacet let zpívám v Lašském smíšeném pěveckém sboru Baška, kde připravuji průvodní řeč ke koncertům, konferuji, píši novinové články o činnosti sboru.
V posledních dvou letech se stále více věnuji psaní. V roce 2005 jsem se stala členkou Literárního klubu Petra Bezruče - kolektivního člena Obce spisovatelů. Zde mohu pod odborným dohledem Mgr. Miloslava Olivy vyvíjet své tvůrčí aktivity na poli básnickém i redaktorském (jsem externí redaktorkou frýdecko-místeckého a třineckého Deníku, kde mi byly za poslední dva roky zveřejněny desítky článků k různým kulturním událostem a dění v regionu).

Již 26 let pracuji jako laborantka v pivovaře Radegast v Nošovicích.
Toto prostředí piva mne inspirovalo k vydání sbírky Aforismů (2006, Šot, Frýdek-Místek) a Pivních veršů (2006, Rust 2, Praha), 
Literární klub Petra Bezruče mi vydal v r. 2005 almanach Vánoční zastavení, v r. 2006 almanach s názvem Všehochuť (obojí tisk Šot, Frýdek-Místek).

V r. 2007 mi vyšla knížka aforismů Psáno životem (Knihařství Jan Kukuczka Frýdek-Místek) a první próza - Jó, život lázeňský (Šot, F-M).V lednu se mnou točila televize Polar medajlón Básnířka z pivovaru, v dubnu a srpnu pak Český rozhlas Ostrava příspěvky do vysílání.





Svůj život bych nazvala jedním zajímavým příběhem.
Příběhem, který má několik kapitol – dětství, dospívání, zralost.
Dětství - to krásné období plné bezstarostných dní, které byly naplněny láskou, porozuměním a bezmeznou starostlivostí mé matky.
Vzpomínky na dětství jsou zasazeny do malé vesničky Pazderna v podhůří malebných Beskyd, kam se ráda vracím dodnes, kde žijí mí skvělí rodiče.
Zde jsem prožila nezapomenutelné okamžiky dospívání, první lásky, ale tady už život začínal ukazovat své první nástrahy a uděloval první lekce.
Je třeba se učit z takových škobrtnutí, rychle se vzpamatovat a jít dál, vstříc dalším dnům.
Tak člověk zraje v myšlení, úsudcích, rozhledu.
Pokud chce, rozvíjí se dál a přijímá nabídky života.
Já jsem měla to štěstí, že jsem na své dosavadní životní pouti poznala spoustu zajímavý lidí, od kterých jsem mohla jen získat. Ale musela jsem  samozřejmě chtít.

Nyní již téměř čtvrtstoletí žiji blíž k Lysé hoře - královně Beskyd, ve vesnici Hodoňovice.
Mám tady několik dobrých přátel, skvělých kamarádů, kterých si vážím.
Tady dokážu přemýšlet o smyslu života, běžných věcech, o lásce, dobrotě, nenávisti, lidské chamtivosti i zlobě.
Právě tady vznikly mé aforismy, které psal sám ŽIVOT.


Zapalková  Kniha     

Foto: Dajana Zápalková při křtění knihy Psáno životem


Vloženo 5. 10. 2007, informace zaslala autorka