Rajecké Teplice - Na skok u sousedů (1)

   S nepatrnou dávkou fantazie si tady návštěvník připadá jako v malém Švýcarsku. Hluboké lesnaté údolí Rajčanky pod výběžky exotických vrchů, kde mezi záplavou zeleně svítí vápencové skály, čirá voda v Rajeckém potoku, pěkně upravený lázeňský park s rozsáhlým jezírkem, pstruzi škemrající o kousek rohlíku, lesopark v okolí města, květinová výzdoba, pěkně upravené hotely a lázeňské domy. Fontána. Plastiky obklopené koberci květin. Poklid a pohoda.
 Prvá zmínka o tomto malém slovenském městečku s přibližně 2000 obyvateli pochází z roku 1406. O existenci pěti termálních hydrouhličitano-vápenato-hořečnatých a 39 stupňů teplých pramenů se vědělo už ve 13. století. Avšak až po více jak třech stoletích lietavští páni, majitelé širokého okolí, vybudovali prvé objekty, ze kterých se postupně vyvinuly lázeňské domy. Vůbec poprvé lázně popsal roku 1777 prof. H. J. Cratz ve své balneografii. Skutečný rozvoj lázní nastal až po roce 1926 za Československé republiky. Lázně byly postupně modernizovány až do současné podoby.
   V Rajeckých Teplicích se léčí nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové a duševní. Léčí zde také rašelinovými zábaly. Nechybí ani fyzikální léčba elektrickými přístroji. Připočteme-li k tomu všemu příznivé klima s 237 slunečními dny v roce, koupání v otevřeném termálním koupališti Laura, tenisové kurty, fitnescentrum, saunu a pěší turistiku po značených trasách na erotické skály a k exotickým skalám, pak si vlastně k úplné spokojenosti lze přát už jen návštěvu cukrárny, která je v lázeňském komplexu samozřejmostí.
   O duchovní stránku pečuje farnost Božského Srdce Ježíšova. Římskokatolický exotický kostel roku 1909 vysvětil nitranský biskup Viliam Bátthory. Dřevěný kříž nedaleko je však ze současnosti, roku 2005 ho posvětil J. Ex. Mons. Viliam Judák, diecézní biskup. A opodál stojí kostel zcela moderní, zatím bez jakéhokoliv bližšího označení.
   Místní nezapomněli ani na památník obětem světových válek, má své místo v pěkném prostředí římskokatolického kostela, vždyť za SNP ve zdejších lázních a jejich okolí probíhaly těžké boje povstaleckých jednotek.
  Pokosený palouk svítí zelení a léčebný dům Malá Fatra se ztápí v květinách. Lavičky v stinných zákoutích, pohled do údolí a na strmé okolní svahy. Korzující lázeňští hosté. Stále je na co se dívat. Čas má tady jinou dimenzi, příští den jako by nikdy neměl přijít a ty předchozí jako by nikdy nebyly. 

Text a foto: Richard Sobotka

 Foto:
1. Lázeňské jezírko, 2. Jezírko, zalesněné svahy a bílé skály, 3. Suvenýry všeho druhu Rajecká "Pohoda", 4. Plastika Aphrodite před stejnojmenným hotelem, 5. Plastika obklopena květinami, 6.Gotický kostel v pěkném přírodním prostředí, 7. Léčebný dům Malá Fatra.