- tak se nazýval literární podvečer, který spolu s Muzeem Beskyd pořádala v Rytířském sále frýdeckého zámku o stříbrné neděli Místecká Viola. Možná to bylo netradiční vánoční rozjímání, ale jistě zajímavé a poučné. Spolu s aktéry programu –„Violáky“ se přítomní hosté postupně ocitali v několika zemích světa, kde se slaví Vánoce různým způsobem v rozdílnou dobu. Dozvěděli se tak, jaké jsou zvyky a vánoční tradice v Polynésii, Dánsku, Francii, Španělsku, Rusku a samozřejmě byly vzpomenuty i tradiční české Vánoce se vším, co k nim patří. Možná si někdo z hostů zapamatoval i vánoční přání vyslovené v jazyce země, o které se zrovna hovořilo.
   Samozřejmě zazněly i verše, a sice báseň Fr. Lazeckého Až budou Vánoce v tobě přednesl bývalý člen Místecké Violy Stanislav Janeček. Do rytířského sálu zavítal i Mikuláš až z Austrálie, který „Violákům“ přinesl dárečky, principálovi pak svítící zvoneček s přáním, aby zářil v lidských srdcích i po celý nový rok 2009. Moderátorka večera Vlasta Blizňáková pak Mikuláše obdarovala jablíčkem a popřála mu pevné zdraví.
   Ve druhé části večera pak vystoupil pěvecký sbor Catena Musica se sbormistrem Lubomírem Ivánkem. Ve svém programu uvedl sbor nejen koledy, ale i spirituály. Svými nádhernými zpěvy dokázal v sále navodit příjemnou předvánoční atmosféru.
   „Jsem rád, že dnes máme plný sál, dnes přišlo sto třicet lidí, aby se zastavili v této uspěchané době a chvíli rozjímali. Jistě nebyli zklamáni a přišli na jiné myšlenky,“ řekl principál Místecké Violy Jan Kukuczka.

                                                                                                                       Text a foto: Dajana Zápalková

Spisovatelky v Místku

    Lidový dům ve Frýdku-Místku byl poslední listopadovou středu místem, kde si dali schůzku literáti a příznivci poezie a prózy. Hosty tentokrát byly hned dvě spisovatelky a básnířky, současně také jubilantky, Karla Erbová a Lydie Romanská.
    Členka Místecké Violy, jednoho z organizátorů akce, Irena Šutaríková představila obě protagonistky večera.  Přítomní posluchači se dozvěděli, že Karla Erbová, plzeňská rodačka, žije od roku 1984 v Praze. V období normalizace byla režimem perzekuována. Ačkoliv patřila k zakázaným autorům, podařilo se v 80. letech redakci Československého rozhlasu zařadit do vysílání dvě její rozsáhlé básnické skladby. První básnickou sbírku Neklid vydala r. 1966 pod pseudonymem Karla Papežová. Do roku 2000 vydala dalších deset sbírek veršů, v novém miléniu např. Liánový most, českopolskou knížku Již nikdy nedovolím požáru, Dům plný dopisů, knížečku veršů o Boženě Němcové Betty, prózu Kalendář plzeňský a mnoho dalších.
    Za celoživotní dílo byla oceněna Cenou města Plzně (1995), posledním oceněním její práce je Cena Bohumila Polana (2006). Verše i próza Karly Erbové si všímají běžných věcí života i jeho nešvarů, o čemž se návštěvníci pořadu mohli sami přesvědčit. Autorka jim přečetla ukázky..
    „Píšu převážně verše, ale próza mi není cizí. Důkazem toho je před pár dny vydaná kniha Potomci neslavných, kde se zmiňuji o jednom plzeňském rodu, z kterého také pocházím“, řekla Karla Erbová.
    Lydie Romanská je naopak z našeho regionu. Narodila se v Polance nad Odrou, žije v Ostravě. Už jako sedmnáctiletá se stala členkou literární skupiny Autoři v povijanu. Dlouhá léta učila na základních školách, zakládala pěvecké sbory, některé dosud diriguje. Již od r.1992, s malou přestávkou, je ředitelkou základní umělecké školy, od roku 2007 předsedkyní ostravského střediska Obce spisovatelů a členkou Rady OS v Praze.
    Do roku 2000 vydala devět básnických sbírek. Později např. knihy Goghova postel, Svlékání z růže,  Ticho pro klarinet – Příběhy poznamenané Ostravou (tato próza byla oceněna v literární soutěži Ostrava město v pohybu).
    Své ukázky četla Lydie Romanská z knihy Ticho pro klarinet,  inspirované vlastními zážitky nebo příběhy, které jí vyprávěli příbuzní či známí. O své poezii autorka říká: „Vím, že mé verše jsou náročnější, ale lidé na jejich poetiku nemají čas, nemají příležitost jí porozumět.“
    Oběma jubilantkám poděkoval principál Místecké Violy Jan Kukuczka a předal jim kytici s přáním hodně dalších tvůrčích úspěchů.

   Tak byl nazván pořad, který pořádalo Muzeum Beskyd a Literárně dramatická společnost Místecká Viola o poslední květnové neděli. Hostem byl Milan Richter, všestranně založený člověk, který se věnuje hudbě, psaní, sportuje, je zasloužilým dárcem krve, člověk, který je velice činný v orlickoústeckém regionu. Na pozvání principála Místecké Violy Jana Kukuczky st., přijel do Frýdku-Místku, aby se s přítomnými návštěvníky Rytířského sálu podělil o své celoživotní zážitky ze svého, na zážitky a prožitky, bohatého života. 
   Celý program výtečně moderovala Irena Šutariková a věřte, že neměla jednoduchou úlohu.Host je totiž vynikajícím řečníkem, srdečným člověkem, který by dokázal hovořit nejen dvě hodiny, jak bylo naplánováno, ale spoustu dalších hodin. A skutečně bylo co poslouchat. Milan Richter začal vyprávěním od svého dětství, pěkně mluví o své „matičce“, velkou váhu pro něj má rodina. Vyzdvihl svůj vztah ke knihám, na vojně se dostal ke hře na cimbál, hraje na kytaru aCatena Musica zároveň na ni učí hrát děti. V roce 1992 jej silně ovlivnilo setkání s Karlem Krylem. Je velkým sportovcem, cyklistou, běhá maratón, má na svém kontě 52 titulů železného muže. Toto vyprávění doplňovaly členky Místecké Violy četbou veršů z hostovy tvorby.
    Dlouhá léta píše Milan Richter básně, které pro své přátele publikoval ve vlastnoručně zhotovených brožurách: Vandrovní knížka, Tři generace, Pod notovou osnovou aj. U příležitosti svých padesátých narozenin vydal v roce 2002 v orlickoústeckém Oftisu knihu o dvaačtyřiceti osobnostech regionu, rozdílného zaměření, s názvem „Kumštýři z Podorlicka“. Všechny uvedené osobnosti spojuje láska k umění. V témže roce mu zmíněné nakladatelství vydalo i první básnickou sbírku Vám chci to říct s ilustracemi Čestmíra Karpíška. Své básně publikoval i ve třech dílech sborníků spisovatelky Věry Ludíkové „Pošli to dál“ (2003 -2005). Od roku 2002 vydává se svoji rodinou regionální měsíčník Ústecké ozvěny. Spisovatelka Věra Ludíková, mimo jiné, o něm řekla: „…Jsou mezi námi lidé, kteří jsou solí země, lidé 21.století, lidé, kteří nehledí na svůj prospěch“. Tato slova plně vystihují Milana Richtra, člověka se vzácnou duší. 

    Co slavila? Páté výročí svého založení. Vím, možná si řeknete, to je směšné, co chtějí slavit? Ale vždy je co oslavovat! Například, že se ráno probudíme, že nám je dáno dál žít na tomto krásném světě, že svítí slunce, ale také, že máme kolem sebe partu přátel, která je laděná na stejnou notu a je ochotná se se svými pocity podělit s jinými lidmi. Tak bych charakterizovala současnou Místeckou Violu. Výborná parta lidí různého věku, rozdílného povolání, ale přece je jedno stmeluje – zápal a nadšení pro poezii, prózu, kterou dokáží vždy společnými silami a výborným dramaturgickým ztvárněním podat vděčnému posluchači. A ti se už naučili na jejich literární večery chodit. Vždy očekávají něco nového, zajímavého a troufám si říct, že málokdo odcházel z akcí připravovaných Místeckou Violou zklamán.
    Tak tedy Místecká Viola slavila v sobotu 19. ledna 2008 ve velkém sále Lidového domu v Místku. Bylo to možná trochu odvážné lákat lidi na takovou akci v době plesů a bálů. Zároveň to byl uplakaný deštivý zimní den, kdy by si mnoho lidí možná spíše doma svařili víno a lenošili by při dobré knize či televizi. Ale věrní příznivci Místecké Violy skutečně přišli, nebylo jich málo, napočítala jsem jich k sedmdesátce. A dobře udělali, že se dostavili.
    Celý pořad měl žertovného ducha. Na pódiu mezi sebou rozmlouvaly členky Místecké Violy Renáta Tomková a Ivana Linzerová, které v úvodu vzpomněly, jak tato literárně dramatická společnost vznikla. Že to bylo vlastně z popudu bratrů Kukuczkových, kteří na podzim roku 2002 připravili tři literární večery, a ty měly úspěch. Snad také proto přitahovaly posluchače, že byli zváni netradiční pozvánkou, malým sešitkem ve formátu A6, kde na obálce byla fotografie hosta večera, na další straně pak jeho podpis a dále následoval výběr básní či prózy z jeho tvorby. Tak byli v začátcích zrodu literárních večerů představováni spisovatelé, básníci, např. řepišťský rodák Bohumil Marek, libanonský spisovatel Chalila Džibrána a mnoho dalších. Pozvánka na akce Místecké Violy se stala brzy vyhledávanou knížečkou nejen pro vzpomínku na určitý literární večer, ale i pro svoji grafickou podobu i pro lidi, kteří s městem Frýdek-Místek ani s večerem nemají nic společného. Tato dobrá zkušenost s pozvánkou přetrvává, na její realizaci a tisku má největší zásluhu předseda Místecké Violy Jan Kukuczka.
    Ale vraťme se k oslavám. Moderátorky Renáta a Ivana vtahovaly postupně do programu další své kolegy a kolegyně - členy Violy - Vlastu Blizňákovou, Jolanu Oravcovou, Nelu Chamrádovou, Jitku Kukuczkovou, Jana S. Kukuczku a Jana Kukuczku st., aby přednášeli básně a posléze i prózu různých autorů. Přítomní hosté si tak vyslechli verše o lásce, o přírodě, o mládí a stáří, o politice - od básníků Lydie Romanské-Lidmilové, Augustina Skýpaly, Jiřího Figury, Jana Zahradníčka, Libora Knězka a mnoha dalších autorů. Verše zazněly i v nářečí, byly třeba od lidových básnířek našeho regionu Olgy Tlučkové, Františky Pituchové či Terezie Závodné. Část básnickou zakončily verše vánoční a úryvek z Popelky Nazaretské od Václava Renče.
    Úryvky z prózy zahrnovaly příspěvky od spisovatele Richarda Sobotky, členky Literárního klubu Petra Bezruče Jaroslavy Konečné, od principála Místecké Violy Jana Kukuczky st. a jiných. Všechno to veršování a čtení vhodně doplňovala hra na klavír v podání Marie Tylečkové, na příčnou flétnu pískala Simona Pazderová, poetický tanec a malování předvedla Vlaďka Harémová.
     I diváci byli vtaženi do zpěvů a sice dvěma písněmi, a to od Járy Meců Ej, rudý šátečku a mezi vánoční verše se hodila píseň Byla cesta, byla ušlapaná. Vše by se neobešlo bez technického zázemí, o které se staral Jiří Hruška.
     Na závěr programu představili členové místecké společnost své nové logo. Mezi gratulanty se se svým příspěvkem připojil i předseda Literárního klubu Petra Bezruče Miloslav Oliva, který zároveň předal Janu Kukuczkovi st. pamětní list jako pozdrav od členů klubu. Mnoho dalších úspěchů na poli literárním i dramatickém popřál Místecké Viole i spisovatel Libor Knězek a báseň jí věnoval i Václav Tesař.
     Přeji tedy i já Místecké Viole nadále dobré nápady při realizaci svých akcí a stále plné sály nadšených posluchačů a příznivců.

  

Text a foto: Dajana Zápalková, členka Literárního klubu Petra Bezruče

K foto: 1. Členky Místecké Violy, 2.  Zleva: J. Kukuczka, M. Oliva blahopřeje za LKPB, 3. Gratulanti z řad Literárního klubu P. Bezruče, zleva: V. Tesař, O. Tlučková, M.Oliva 4. Jan Kukuczka a L. Knězek.

Vloženo 4. 2. 2008

   "Místecká Viola letos vstupuje do své jubilejní páté sezóny. Za tu dobu jsme divákům představili téměř čtyřicet autorů, což je úctyhodný počet...  Co se týká kritiky děl? Snažíme se, aby spisovatel, básník ale i účinkující byl co nejsrozumitelnější divákovi. Někdy je třeba zásah do autorova textu, ale vždy režisér a scenárista – většinou v jedné osobě – dbá na to, aby zásah nenarušil celkově ráz autorova vidění. Pak už je na hercích, jak se ujmou režijního výkladu a přenesou ho do duše divákovy. Ten potom musí posoudit autora, jeho dílo a v neposlední řadě samotné účinkující. My se snažíme, aby divák odcházel z akce spokojeně naladěný."

   "Spíše naopak. Vlastní tvorby nutí ke konfrontaci. "

    Vaše akce nejsou otřelé. Jak dlouho je nacvičujete, aby měly důvěryhodnou atmosféru? Už jste se pohádali?
    "No, a kolikrát? To je na tom to krásné, ono to vlastně ani bez konfrontací nejde. Například, jestli  je pět a více účinkujících, pak je stejný počet názorů. Ty se mnohdy různí a je pak na režii vybrat a stmelit názory do jednotícího prvku."
   Přednáší se vám lépe v Modrém salonku Městské knihovny nebo v zámeckém klubu?

   "Oba objekty mají své kouzlo. Když děláme například besedu se spisovatelem a má volnější průběh, pak je lepší Modrý salonek. Když to má dramatický až hororový náboj jako mělo například pásmo Básníkova smrt, pak vyzní lépe v sklepních prostorách zámeckého klubu."
   Chcete někoho pozdravit?
   "Místecká Viola jako celek: Především mladé talentované lidi, kteří se nedají odradit prvním nezdarem ve svém tvůrčím procesu. Pokud se mladý adept nedá zastrašit prvotními neúspěchy, získává rozhled, snaží se dopátrat v čem chyboval a jak by to mohlo vypadat jinak. V tom je jeho základ.

   K  založení  Místecké Violy došlo vlastně náhodou v roce 2002, říká principál společnosti Jan Kukuczka. Bratři Kukuczkové tehdy připravili tři literární večery, které měly úspěch. Začaly 4. března 2002 klubovým literárním večerem nazvaným Včerejšek pamětí dneška, zítřek jeho snem. Autoři večera představili divákům libanonského spisovatele Chalíla Džibrána. Druhému večeru byl přítomen básník a  prozaik Erwin Kukuczka. Pořad nazvaný Chůze s kousky bolesti se konal 1. července 2000. Poněkud pozměněný program s Erwinem Kukuczkou proběhl druhý den v  čajovně v Českém Těšíně.
   Předpokládalo se, že budou akce pravidelné, ale to by musel být určitý počet lidí, kteří budou kdykoliv k dispozici, ale to zatím nešlo. Lidé se neustále střídali, až za určitý čas se utvořila parta lidí, kteří o přednes  literárních textů měli zájem a byli ochotni spolupracovat na literárních večerech. Také se rozhodlo, že pozvánka na literární večer bude vlastně určitou monografií pozvaného autora. O náplň pozvánky a její grafickou a výtvarnou úpravu se staral Jan Kukuczka st.
   Uvažovalo se, koho pozvat na literární večer, komu ho věnovat? Z úvah vyšel jednoznačně řepišťský rodák, básník Bohumil Pavlok. Večer byl vlastně vzpomínkou na jeho nečekané úmrtí 16. ledna 2002. Večer se konal 21. listopadu 2002. Pozvánka měla formát A6 a její obálka s podtiskem rukopisu básníka byla uvozena slovy: Řekl jsem slovu – buď upřímné a přímé. Na druhé straně obálky byla fotografie Bohumila Pavloka a jeho podpis. Na třetí straně obálky byla báseň Sobě a na čtvrté též báseň Řekl jsem slovu a jméno vydavatele. Na první stránce textu byla pozvánka na večer v 18 hodin v Literární kavárničce v Národním domě ve Frýdku-Místku. Druhá a třetí stránka byla zaplněna krátkým životopisem básníka. Na čtvrté a páté krátká próza Zjevení noci, na šesté báseň Adventní, na sedmé báseň Zrno, na osmé báseň Pražsko-filologická.
   Tak byl vypraven první sešitek – pozvánka na literární večer. Brzy se stal vyhledávanou knížečkou nejen pro vzpomínku na určitý literární večer, ale i pro svou
grafickou podobu i pro lidi,kteří s městem Frýdek-Místek ani s večerem nemají nic společného.
   
   V roce 2003 byla na paměť básníka Bohumila Pavloka vydána jeho Hukvaldská preludia na janáčkovské motivy.  28. února 2003 byl další večer Místecké Violy pod názvem Poetický podvečer bez hranic. Na něm byli představeni polští básníci Jerzy Oszelda, Boguslava Latawiecowa - Balcerzanowa, Czeslaw Kuriata, Miroslawa Prywerová, Zofia Zarebianka, Marcin Halaš a jejich překladatel Libor Martínek.
   Večer byl zase v literární kavárničce. Mimo krátký životopis Libora Martínka jsou tu jeho tři básně, dále životopis Jerzy Oszelda a jeho pět básní. Na obálce byla grafika od Jana Walka. Večer nejen přispěl k poznání polského básnictví, ale i k navázání přátelských styků.  
   18. září 2003 byl v literární kavárničce poetický večer  Lydie Romanské – Lidmilové, nazvaný Básniřka se silným prožitkem. Na druhé straně obálky byla fotografie manželů Lidmilových a jejich podpisy. Mimo životopis autorky večera od Jiřího Urbance, byly tu její tři básně a soupis díla. Obálka byla ozdobena grafikou akademického malíře Břetislava Janovského.
   Večer 31. října 2003 v kavárně Nové scény Vlast byl nazván Poezie prokvétající vesmírnou moudrostí. Byla věnována Theofilu Halamovi z Kalifornie. Zase na druhé straně obálky byla fotografie s jeho podpisem. Po krátkém životopisu byl uveřejněn úryvek z dopisu básníka a jeho dvě básně. Na třetí straně obálky byl soupis díla. Grafika na titulní stránce byla od Jana Walka.
   Proměny a proměnky v Místecké Viole – tak byl nazván večer spisovatele Aloise Ambrůze z Kanady. Konal se 28. listopadu 2003 v Modrém salonku Městské knihovny v Místku. Zase byla uveřejněna fotografie autora s podpisem. Mimo portrét autorův je zde ještě uvedena ukázka jeho rukopisu a seznam děl.
  Rok 2003 byl ukončen vánoční tématikou, a to 12. prosince v kavárně Nové scény Vlast. Byl nazván Z Místku přes Lubochňu do Betléma. Představil se v něm autorským čtením Jan Kukuczka z knihy Lubochňa. Stručný nástin autora vystřídaly básně Bohumila Pavloka, próza Vánoční dárek /E../ ,  báseň  Až zasvítí hvězda Betlémská od Gabriely Šrubařové, báseň od Lydie Romanské, Bohumila Pavloka, Jakuba Demla, Bohumila Matuly.
  
   Rok 2004 začal večerem Věry Ludíkové  Pošli to dál 30. ledna v Modrém salonku Městské knihovny  v  Místku. Na první stránce pozvánky byla grafika od Klariszy Ondráčkové, na druhé straně fotografie básnířky a její podpis. Na dalších stránkách jsme se seznámili se stručným životopisem autorky a ukázkou z  její knihy od Richarda Sobotky, Jana Paczka, Milana Richtera a bibliografií autorky.
   27. února 2004 ožil Lidový dům v Místku večerem, na kterém vystoupili členové Literárního klubu Petra Bezruče.
   28. března byl v Rytířském sále program reprizován. Pozvánka seznamuje jen krátce s historií klubu a uvádí portréty 24 členů a jejich skupinovou fotografii. Titulní stránku pozvánky zdobí grafika členky klubu E. Reskové.
   Na Poetickou křížovou cestu se vydala Místecká Viola 2. dubna 2004 v kostele sv. Jakuba v Místku. V pozvánce je báseň Rozsudek smrti a životopis sv.
Maxmiliána Marie Kolbe.
   Oldřich Wenzl byl představen na večeru 30. dubna v Modrém salonku. Po stručném životopisu následují básně Den mi nestačí, Ich habe wirklich viel zu tun, Život v básni, Cesta zpátky, Večer. Výzdoba pozvánky od Evy Růtové.
   Jubileum ve znamení krásy slova – tak se nazýval večer věnovaný Oldřichu Šuleřovi - Modrý salonek Městské knihovny v Místku 28. května. Vedle  životopisu od Jiřího Urbance a bibliografie díla spisovatele je zde i ukázka z knihy Pověsti o pokladech. Na předposlední straně začínají se objevovat portréty členů Violy, první Vlasta Blizňáková.
   Večer s Augustinem Skýpalou byl 27. června v Rytířském sále frýdeckého  zámku. Vedle  životopisu  od  Lukáše  Průši  se objevily tyto básně: Rozmarný nakláněč květin, Báseň z koudele, Valašské Meziříčí, Modrovous, Jarní rošťáctví, Kantiléna, Jak si nás bere, Smrčky v máji. Galerie představila Jana S. Kukuczku. Grafika od Evy Růtové.
   Pozvánka z 19. a 20. června byla věnována výstavě o díle Jaroslava Olšáka. Výstava byla uspořádána v Chlebovicích  Na Fojtství. V pozvánce otištěny dva dřevoryty Harmagedon a Opavská Madona. Pro J. Olšáka napsala báseň Božena Klímová: Příběh pro Jaroslava Olšáka, životopis napsal  Jan Kukuczka, své setkání s J. Olšákem vylíčil Bohumil Pavlok a doplnil básní. Nezapomnělo se ani na seznam výstav a různých ocenění. Pro Olšákovu výstavu byla vydána i sbírka básní B. Pavloka Duhová země. Je to devět básní na sbírku Olšákových obrazů z roku 1972. Básně jsou doprovázeny grafikou Evy Růtové.
   Podruhé dala Místecká Viola prostor pro Theofila Halamu, básníka z Kalifornie večerem nazvaným Šel slezský básník světa kraj. 24. září v kavárně Nové scény Vlast. Richard Sobotka napsal jeho životopis, Jan Kukuczka krátkou stať Sliby se splnily o příjezdu T. Halamy. V pozvánce byly básně: Dialektika krásy, Slovo o písni, Pracovna, Olympijské hry, U Tichého oceánu. Na obálce též  skupinová fotografie Místecké Violy.
   Literární toulky se spisovatelem Richardem Sobotkou – tak byl nazván večer 22. října v Národním domě. Mimo krátký životopis je tu otištěna vítězná povídka z celostátní soutěže Sám přes Atlantik. Několik fotografií z akcí Místecké Violy doplňují tuto pozvánku. Grafika E. Růtové.
   Večer Břetislava Uhláře  26. listopadu měl poněkud dlouhý název - Neskutečně papírově krásná a  já jako vždy nesnesitelně ukecaný – Olga Krumlovská napsala stručný životopis. Básně: Namlouvání, Žárlivost, Sám, Autodráha, Něžné léta, Ráno, Bouřka. Grafika Edvin Kovář, Jan Walek, galerie: Vlaďka Jaremová
   Erwin Kukuczka se představil na večeru Čas jako vítězství 28. listopadu  v  Rytířském  sále frýdeckého  zámku.  Uvedl se článkem  Proč píši a básněmi Nedostání, Údiv a glosou Vědět tak, co jsem zač. Galerie: Richard Sobotka se Stanislavem Janečkou.
.   V posledním večeru (17. 12.) roku 2004 se představil PhDr. Libor Knězek CSc. Večer měl název: Výpravy za živým slovem a lidskými vztahy. Životopis napsala M. Písková, úryvek byl vybrán z knihy Můj Frenštát, kresby M. Parmové – Knězkové. Galerie Violy: Vl. Jaremová, Jitka Kukuczková, Jan S. Kukuczka.

     Rok 2005  K úctě stého výročí narození básníka Jana Zahradníčka byl vytvořen pořad Znamení  moci - 21. ledna 2005 v kostele sv. Jakuba v Místku. Životopis Jana Zahradníčka napsal Jan Kukuczka. Dále následovala Zahradníčkova báseň Pozdrav. Grafika E. Růtové. Galerie: Stanislav Janeček, Ivana Linzerová.
    Pořad Věry Ludíkové Pošli to dál (2) byl 27. února v Rytířském sále frýdeckého zámku. Texty v poznámce: Věra Ludíková Pošli to dál, Jan Kukuczka: Upřímná slova a pošli dál..., Luba Skořepová (zamýšlení), J. Schnerch (zamýšlení), M. Richter Neznámému vrabci (báseň), O. Hudečková: Vstupte do našeho domu (zamýšlení), A. Skýpala: Adventní 2003 (báseň). Obrázek na titulní straně: Zdeněk Hajný. Fotografie V. Ludíkové s přáteli.
   Poetický svět básnířky Olgy Tlučkové byl náplní večera 31. března. Krátký životopis, pak básně: Prolog, Nedejme se, Komunikace, Otazník, O mně. Galerie: Radana Šatánková. Kresby Olga Tlučková. Večer se odehrával v Modrém salonku. Účinkující jako třída s paní učitelkou.
   Petr Musílek se představil v pořadu Věci našeho života 7. dubna v  sále ZUŠ Ostrava Svinov a pak 8. dubna v Modrém salonku. V pozvánce uveden seznam
vydaných sbírek tohoto básníka z Chotěboře. Pak jeho básně: Z kroniky, Rozcestí,  Kořeny, Dotýkání,  Křehkost, Příteli,  Den  odchází, ráno, Talisman, Stěna. Galerie: Ivana  Linzerová, Jan S. Kukuczka,Renáta Tomková – fotografie. Grafika E. Růtová.
   Malíř Jan Václav Sládek byl Místeckou Violou představen ve večeru nazvaném Ozvěny času 1. května v Rytířském sále. Krátký životopis, próza J. V. Sládka Ozvěny času. Grafika J. V. Sládek. Galerie skupinové foto členů Místecké Violy.
   Radana Šatánková měla večer nazvaný Radanin májový poetikon 27. května v Modrém salonku. Po krátkém životopisu je v pozvánce próza Dva světy, básně: Schůzka, Balet u Křižíkovy fontány, Když vyprávíš o mlze, Je jaro, To se musí, Zatímco, Tajemství, WéCé blues a pět nepojmenovaných básní.
Grafika: fotografie R. Šatánkové. Galerie: Fotografie členky LKPB S. Stankušové.
   25. září přišel do frýdeckého zámku Jindřich Zogata. Po stručné charakteristice života a díla najdeme v pozvánce Laudatio od Drahomíra Šajtara, dále Zogatovy básně: Kamínek, Euroregion, Zpanělá jízda, Babinský opustil Špilberk a kamarády, Katovo ponaučení. Fotografie z akcí Místecké Violy.
   Literární klub Petra Bezruče měl svůj další večer 13. října v Katolickém domě. Po krátkém přehledu o činnosti klubu je uvedena báseň R. Šatánkové a fotografie z klubu.
     Křest knihy básní Alexandry Lasskové se konal 21. října v Modrém salonku. Stručný životopis a pak básně: Bergen, 21.2.2003, Domov důchodců a sedm nepojmenovaných básní. Galerie: Fr. Gistinger, člen LKPB. Grafika: E. Kovář.
     Zámecké putování za betlémskou hvězdou bylo 15.prosince v Rytířském sále. Podíleli se na něm Jan Kukuczka, Josef Suchý, Augustin Skýpala, Joseph von Eichendorf, Františka Pituchová, František Lazecký, Bohumil Pavlok, Bohumil Kobliha, Milan Richter. Galerie: fotografie z činnosti Místecké Violy.

   Rok 2006 začal večerem Věry Ludíkové Pošli to dál (3). V pozvánce jsou tyto texty: Věra Ludíková Pošli to dál III., Karla Erbová (báseň), Jan Kačer: Život plný nálezů a ztrát, Alexandra Lassková  (báseň),  Miroslav Lysek (o vodě), Josef  Fousek: Monolog  sochy  svatého  Václava (1969 -1989), Peter Liptík (Odkazujem s pokorou a bázňou). Grafika: Zdeněk Hajný, Dominik Hudeček. K tomuto programu vyšla kniha básní Věry Ludíkové Slova naděje a světla.
     Březnový večer (19. 3.) měl trochu bujarou atmosféru, jmenoval se totiž Prokletí rošťáci. A nemluvilo se o nikom jiném než o A.Rimbaudovi a P. Verlainovi. Text: Životopisy obou „rošťáků“,  báseň Spáč v úvalu od A.Rimbauda, úvaha Nezvalova o Rimbaudovi, báseň Ofélie od Rimbauda, rukopis básně Opilý koráb, , P.Verlaine: Nevermore, A.Rimbaud: Popravené srdce, P.Verlaine: Má duše smutná, smutná byla, Jean Cocteau – O Rimbaudovi. Večer byl v zámeckém klubu.
     27. dubna se představil v Místecké Viole podruhé PhDr. Libor Knězek ve večeru Putování za pravdou života (O Janu Drozdovi). Večer proběhl v modrém salonku.
     Květnové posezení (14. 5.) v zámeckém klubu se nazývalo podle povídky Bohumila Pavloka Básníkova smrt. Součástí večera byl i křest knihy o B. avlokovi od Jana Kukuczky. Večer byl pojat jako dramatizace povídky. Text pozvánky: Básník Bohumil Pavlok očima Boženy Klímové. Galerie: Jan a Marcel   Kukuczkovi.
     Večer Ireny Kopecké z Příbora byl nazván Šerosvit Ireny Kopecké, 6. 10. v Modrém salonku. Při  tomto večeru uvedena do života i desátá kniha básnířky Šerosvit. Mimo životopis Ireny Kopecké od Ludmily Hanákové byla v pozvánce próza Kopecké Srpnové zastavení, Duch otce vlasti, básně Černá duha, Růženec. Koberec trávníku, Po vyučování, Příliv a odliv, Chtěl jsem, Okamžik Zastavení. Galerie: R. Sobotka, A. Skýpala a I. Linzerová. Grafika: Zd. Babinec.
     Rok 2006 byl zakončen večerem 17. prosince v Rytířském sále - název: Štěstí, zdraví, pokoj svatý vinšujeme vám. Spoluúčinkoval pěvecký sbor Catena musica Frýdek-Místek. Básně: František Lazecký: Koleda, Irena Kopecká: Probuzení, Štědrovečerní večeře, Bohumil Pavlok: Vánoční muzika, Bílé vánoce, Pohled z  okna, Jan Kukuczka: ukázka z knihy Goro-lia. Galerie: skupinová fotografie Místecké Violy.
 
   Rok 2007
   Satira posledního rebela Járy Meců – večer 16. února 2007 – tak začala své večery uvádět Místecká Viola. Tento Čechoameričan přišel do Modrého salonku, aby se podělil s posluchači se zážitky svého života. Píše o něm Jan Kukuczka v krátkém životopisu, ale píše o sobě i sám autor. Básně:  Osvětim, Do nových „světlých zítřků“, O věčně prodávaných. Grafika: Nikol Kukuczková, ukázky časopisů. Karla Vysloužila přivítala Místecká Viola na večeru
23. března v Lidovém domě v Místku. Úvod napsal Jan Kukuczka. Pak básně K. Vysloužila: Být, Láska, Fandím, Bibličtí proroci, Tma, Tvář, další prozaické práce: Jitřenko, už působíš….svědčíme, dále z knihy Kapradinko. Galerie: skupinová fotografie Místecké Violy, titulní fotografie ze hry Básníkova smrt. 
   Vysloužilův večer měl název Kéž dobré skutky předcházejí slova.
   Večer nazvaný Májová poetika básnířky Ireny Kopecké a klavíristky Marie Tylečkové se uskutečnil 27. května v Rytíř-ském sále. Byla přitom pokřtěna kniha I. Kopecké Remízky slov. Životopis básnířky napsal J. Kukuczka, pak následuje próza Májové zastaveníčko Ireny Kopecké, pak  básně: Nemluví o lásce, Obálka s růží, Půlnoc, Váza, Vím, že se vrátíš, Jsou dny, Květen, Někdy, Nespánek, Pramínek zapomnění, Řeka lásky, Modrá řeka, Dnes rozkvetla růže, Máj. Galerie Místecké Violy: Jára Meců, Marie Tylečková. Fotografie dělal většinou Miroslav Lysek.
   Poetický večer s titulem Tvorba mladých autorů proběhl v Modrém salonku Městské knihovny v Místku 8. června. Moderátorkou byla Nela Chamrádova, která napsala i úvod. Jsou zde zamyšlení Nely Chamrádové, básně Jana Zartie Oči básnířky a Z nebe pršely sirky, Radany Šatánkové Múza, Norberta Závodského Mrtvé moře. Verše Moniky Kubicové a Pavly Škarpové. Galerie: Nela Chamrádová, fotografie: Lukáš Oboda, Marek Koman, Honza Dudek.

     Prošli jsme jednotlivé svazečky pozvánek Místecké Violy. Jsou zajímavým dokumentem po stránce literární i výtvarné. Je tu přebohatá škála životopisů, bibliografií i výtvarných a fotografických nápadů. Je jasné, že za vším stál Jan Kukuczka. Nejen psal pozvánky, komponoval pořady, ale byl  neustále ve styku s autory, o nichž chtěl pořad mít. Nešlo vždy jen o autory místní, ale také z  Ameriky a Kanady. Jistě pomocí svých přátel se s nimi seznámil a pak je ve Frýdku-Místku představil (Th. Halama, A. Ambrůz, J. Meců). Trochu se vymykají z rámce pořadů „prokletí básníci“ A.Rimbaud a  P.Verlaine. Určitě programově bylo vzpomenuto i výročí Jana Zahradníčka.
   Z literárních vztahů vyšly i tři večery Věry Ludíkové, básnířky z Prahy. Byli představeni i polští  básníci. Nejvíce večerů bylo věnováno autorům z blízkého okolí. Vystřídali se tito básníci a spisovatelé: O. Šuleř, A. Skýpala, L. Romanská, I. Kopecká, B. Pavlok, R. Sobotka, L. Knězek, B.  Uhlář, K.Vysloužil, E. Kukuczka, J. Kukuczka, O. Tlučková, J. Zogata.  Při křtu svých knih byly uvedeny do světa literatury Radana Šatánková – Prolínání, Alexandra Lassková – Stínování.
   Třemi večery se představil i Literární klub Petra Bezruče.  Ze vzdálenějších krajů byl uveden Petr Musílek z Chotěboře a Oldřich Wenzl z Prahy (šlo o básnické vztahy z Místecké Violy).  Své knihy Šerosvit a Remízky slov pokřtila na svých večerech Irena Kopecká.
    Byly také vydány knihy B. Pavloka Hukvaldská preludia, Duhová země, Básníkova smrt – též kniha o B. Pavlokovi od  J.Kukuczky, V. Ludíkové Slova naděje a světla.
   O výtvarnou stránku pozvánek pečoval nejen Jan Kukuczka, ale také Jan. S. Kukuczka a jeho žena  Jitka. Pozvánky byly vhodně doplňovány fotografiemi ze života Místecké Violy. Dva večery byly věnovány výtvarníkům J. Olšákovi a J. V. Sládkovi.
   V Místecké Viole vystoupila V. Ludíková 3 x, LKPB 3 x, L. Knězek 2 x, Th. Halama 2 x, I. Kopecká 2 x.
   Roku 2002 byl večer jednou, v roce 2003 pětkrát, 2004 dokonce 13 x, deset pak v r. 2005, šest v r. 2006, 3 x v roce 2007 - celkem tedy 38 večerů. Ty byly také doprovázeny hudbou (Marie Tylečková, Catena Muzica a další.) Zvláštní kompozici měly večery vánoční. Byly plné veršů o Vánocích doplňovány hudbou.
   Za pět let činnosti si Místecká Viola našla své důležité místo v kulturním životě statutárního města Frýdku-Místku. Dává možnost učitelům, milovníkům literatury, aby se seznamovali s novými autory, jejich díly i s celým kulturním děním v regionu. Bohužel návštěva programů Místecké Violy vždy tomu nenasvědčuje, že je tolik dychtivých posluchačů poznat něco nového. Věříme, že toto menší  pochopení práce Místecké Violy ji neodradí od další činnosti. Přejeme jí mnoho úspěchů.

Mgr. Miloslav Oliva

Renáta Tomková, Vlasta Blizňáková, Jolana Oravcová, Nela Chamrádová, Jitka Kukuczková, Monika Šebestová, Irena Kopecká, Ludmila Hanáková,
Jan Kukuczka st., Jan S. Kukuczka, Jiří Hruška