Slezská novinářská fotografie 2008 - soutěž!

Územní sdružení Syndikátu novinářů v Ostravě se stalo partnerem prestižní novinářské soutěže. Každoročně ji pod názvem „Slezská novinářská fotografie“ pořádá Slezská knihovna v Katowicích. Stejně jako v předchozích letech, i letos se do ní mohou přihlásit autoři v tisku zveřejněných snímků, které zachycují události roku 2008 na celém světě. Přihlásit se do ní mohou členové i nečlenové Syndikátu novinářů ČR s tím, že musejí mít vztah ke Slezsku. Více o soutěži.

 
    „Pro prvý ročník této literární soutěže pro žáky druhého stupně základních škol a středních škol ve Frenštátě pod Radhoštěm jsme zvolili téma Bez Internetu a mobilu nemohu (nechci) žít. Měli se literární formou vyjádřit k současné moderní a tak rozšířené technice, jak ji chápou a jak s ní žijí. Považujeme za úspěch, že soutěž obeslalo 32 školáků. Chceme na tuto literární soutěž navázat i příštím roce a v této tradici pokračovat,“ uvedla ředitelka knihovny Mgr. Martina Burianová.
    Účastníci literární soutěže ve svých příspěvcích řešili problémy, které jim osobně tato moderní technika přináší. A to od krajního případu, kdy skutečně nemohou bez Internetu a mobilu existovat, a dokonce s nimi chodí i na toaletu, přes střízlivý střed kompromisu: „ … dokud jsme mobilní telefon neznali, tak nám nescházel, ale dnes by to bez něj bylo mnohem těžší….“, až po uvážlivé zhodnocení situace: „…myslím, že lze lépe využít volného času … bez mobilu a internetu se dá žít…“ … „Že bych bez internetu nemohla žít? Nechápu to. Předtím jsem to vydržela. Nevadilo mi to, nestrádala jsem. Už jsem na něj asi zvykla. Říkám si, že když ho můžu mít … proč to nevyužívat?“ … až po reálné zhodnocení: „…moje životní priority leží někde úplně jinde …“, nebo: „… jakmile se stanou součástí každodenního života, přestávají být moderními vynálezy, a stávají se nepostradatelnou nutností. Dokonce natolik, že si život  bez nich už dovedeme představit jen těžko … díky jim dáváme přednost rychlosti a úspoře času před jeho plýtváním … a to opravdu není málo.“

    Jakkoliv sporné se nám může zdát umístění americké radarové základny v České republice, globální klimatické změny či snad otázka posmrtného života nebo existence Boha, troufám si tvrdit, že na jednom se shodneme všichni: žijeme v pozoruhodné době.
    Potřebujeme-li například z nějakého nevysvětlitelného důvodu co nejrychleji zjistit, čím se živí chlupule podkorní, kde leží Jizbice nebo jak se počítá exponenciální rovnice, stačí jen sednout k Internetu, zadat požadovaný dotaz a tradá – hned máme jasno. Pokud máme domluvenou schůzku a jakýmsi nedopatřením se právě v ten moment kdesi zdržíme, stačí sáhnout po mobilu a dát dotyčnému vědět, že přijdeme později, popřípadě schůzku úplně přesunout či zrušit.
    Už Karel Čapek se před necelým stoletím podivoval nad zvláštností a zázračností vynálezu zvaného rádio – psal tehdy, že nepochybně nastává doba, kdy nebudeme vyjíždět do zahraničí poznávat svět, ale kdy se naopak zavřeme doma, protože právě zde, díky zmiňovanému rádiu, svět poznáme nejsnáze. Co by tomu asi říkal dnes, kdy se moderní technologie stala každodenní záležitostí, která nám umožňuje teď a tady informovat a být informován? Díky které se v okamžiku dozvíme věci, nad kterými v minulosti bádaly celé generace, a díky které se se svými blízkými můžeme ihned spojit, ať jsou téměř kdekoliv?
    Ano, žijeme v pokrokové době, a podle mého názoru lze všechny současné vymoženosti – od solárních panelů, přes vesmírné satelity, až po mobilní a internetovou síť – považovat za zázračné. Nicméně každodenní zázrak přestává být zázrakem. Kdyby se vám podařilo proměnit vodu ve víno, jistě by to bylo nemalým překvapením a nejspíš dokonce i důvodem k oslavám; kdybyste to ale dělali každý den, a stejně tak by to uměli i všichni ostatní, kouzelné tajemno by se z tohoto činu s největší pravděpodobností poněkud vytratilo. Totéž platí o moderních vynálezech. Jakmile se stanou součástí každodenního života, přestávají být moderními vynálezy a stávají se nepostradatelnou nutností. Dokonce natolik, že si život bez nich už dovedeme představit jen těžko.
    Ruku na srdce – dokázali byste jeden týden žít bez mobilu a Internetu? Aniž byste jedinkrát někomu zavolali, poslali SMS, e-mail, aniž byste se, byť jednou, podívali na internet? Jistě, vždycky existují další způsoby, jak udělat to či ono, ale máme-li tu možnost, dáme přednost mobilu před pevnou linkou, dáme přednost e-mailu před dopisem, dáme přednost Internetu před encyklopedií… zkrátka – dáme přednost rychlosti a úspoře času před jeho plýtváním. Koneckonců – čas je to jediné, co máme a nikdy ho není dost. Proto se domnívám, že žijeme v pozoruhodné době,protože nám umožňuje tím drahocenným časem šetřit. A to opravdu není málo.

    Městská knihovna ve Frenštátě snad ani nemohla zvolit v osmém roce třetího tisíciletí příhodnější téma pro soutěžní úvahu - fejeton – esej – povídku, než právě – „Bez mobilu a Internetu nemohu (nechci) žít“.  (Pozn. red.: Výsledky soutěže najdeže v rubrice Soutěže)
    Moderní komunikační prostředky zmenšily svět na minimum – jak je ostatně v několika pracích uvedeno vysvětlení zkratky WWW, aneb World Wide Web – čili volně přeloženo „síť okolo světa“. Tak je svět lapený do komunikační sítě. A spolu s ním, nebo snad především právě my, lidé, jsme také lapeni v této síti.
    Nejde o žádné překvapení. Už ve druhé polovině 20. století pracovníci Bellových laboratoří předpověděli – tedy v době, kdy o Internetu a mobilních telefonech neměl ještě nikdo ani potuchy -  že jednou, někdy v budoucnu, aniž ještě tušili kdy, bude možné pomocí přenosného přístroje vyvolat číslo dalšího účastníka, pobývajícího  kdekoliv na zeměkouli a pokud se neozve, pak je jisté, že jen proto, že už je mrtev.
    Alexander Graham Bell (1847 – 1922), vynálezce mikrofonu, gramofonu a roku 1876 také prvého použitelného telefonu, by se rozvoji komunikační sítě velmi podivil.
    My se nedivíme, my současných vymožeností techniky - mobilního telefonu a Internetu -  jednoduše využíváme jako kteroukoliv jinou všední věc každodenní potřeby.
    Vzájemná komunikace pomocí mobilního telefonu se u nás začala odvíjet v roce 1991. Vznik dnešního Internetu je datován rokem 1993.  Je zcela běžné uvádět na vizitce číslo mobilního telefonu, internetovou adresu, popřípadě vlastní webové stránky.
    Pokud byl mobilní telefon před rokem 2000 něčím spíš výjimečným, je v současnosti uváděno, že u nás na deset milionů obyvatel připadá jedenáct milionů mobilních telefonů. Není zvláštností, když si mobilní telefon nosí do školy už i děti základních škol.
    Moderní technika má nesporně své výhody. Mobilní telefon dodává pocit jistoty, že se v nouzi dovoláme pomoci. Internet je především zdrojem informací – jakási elektronická encyklopedie. Ale považovat obojí za přátele je značně nadnesené – to spíš za užitečné pomocníky, protože jinak bychom se vzdávali své lidské identity na úkor čistě mechanické věci.
    Moderní technika má také své záporné stránky. Závislost na nich vede, kromě nesporně vysokých finačních nákladů, k odosobnění. Prostřednictvím mobilu či Internetu se dobře komunikuje, vypráví, navazuje přátelství – při skutečném kontaktu, při setkání tváří v tvář, se takový člověk, obklopený přáteli, náhle cítí být sám, neví o čem hovořit, touží po své osamělosti s Internetem a mobilním telefonem. A jen se doma se svými mechanickými přáteli uzavře – aniž to postřehne, i v rychlém toku všemožných informací se mu zastaví čas. Svět si běží dál - člověk se svými mechanickými přáteli bezúčelně stagnuje. 
    V čase komunikační exploze je nejdůležitější zůstat nezávislý na těchto „mechanických kamarádech“. Prostě využívat všech takovýchto užitečných pomůcek, tak jako zcela automaticky využíváme jiných – propisku, dopravní prostředky, televizi – ale zůstat přitom sami sebou.
    Dnes ani netušíme, kam se technika za několik desetiletí dopracuje. Snad – doufejme -  k vynálezům a věcem lidstvu prospěšným.
    Máme však jistotu, že i v osvíceném třetím tisíciletí existují země, kde se moderní technika omezuje v podstatě jen na prostředky určené ke zkáze – zbraně, kde i taková samozřejmost, jako je vodovodní kohoutech s pitnou vodou, zůstává téměř nedostupným zázrakem.
    Neměli bychom zapomenout, že díky moderní technice je možné pokročit nejen kupředu, ale také vrátit se zpět. To už záleží na nás, zda techniky využijeme ku prospěchu, či ke zkáze.

   Už po čtrnácté usilovali autoři z celé České republiky o vítězství v literární soutěži Rožnovský fejeton 2007 a pro středoškoláky Klíček 2007. Ze zahraničních účastníků se už tradičně zúčastnili přátelé z Polska.
   Vyhlášení soutěže bylo po celý rok prezentováno v různých tiskovinách, také na internetu a soutěžní příspěvky tak přišly téměř z celé ČR. Literární soutěž byla anonymní. Sedmičlenná porota až do posledního okamžiku neznala jména autorů jednotlivých soutěžních prací a kromě objektivního posouzení žádným jiným způsobem nemohla ovlivnit konečný verdikt. Protože úroveň soutěžních prací byla vyrovnaná, přijala porota rozhodnutí o ocenění fejetonů až po dlouhé diskusi. O pořadí vítězných prací rozhodla porota takto: 
   V kategorii dospělých Rožnovský fejeton 2007 zvítězil Vladimír Stibor, Nechanice u Sedlčan, který literární soutěž obeslal fejetonem O rovnosti rovných...
   Čestná uznání porota udělila: Zdeňku Janíkovi, Praha 6 za fejeton Je těžké přestat být holobrádkem; Daně Gajdové, Zašová: Sedm životů; Břetislavu Kotyzoví, Zlín: Odkaz pekaře.
   V kategorii Klíček 2007, kde vítězové kromě diplomu a odměny získali také repliku historického klíče od uměleckého kováře Vladislava Holuba, přiřkla porota první místo Milanu Sýkorovi z Prahy za fejeton Jak Santa Claus sfúzoval s Ježíškem.
   Čestná uznání porota udělila Haně Šustkové z Úpice za fejeton Za plotem; Dagmar Hodkové, Frýdek-Místek: Kterak jsme pouštěli balón; a polské autorce Anně Wasilewské ze Śremu za fejeton Od základu špatní.
   Literární soutěž Rožnovský fejeton 2007 a Klíček 2007 zaštítila Obec spisovatelů a podpořil fond kultury Zlínského kraje. Mediálním partnerem byly TV Beskyd a časopis Spektrum Rožnovska. Patronát nad celou akcí převzal T klub kulturní agentura a Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm, osobní patronát místostarostka Městského úřadu v Rožnově pod Radhoštěm paní Markéta Blinková.
   Slavnostní vyhlášení výsledků, spojené s četbou vítězných fejetonů studenty rožnovského gymnázia, se uskutečnilo na literárním podvečeru 6. prosince 2007 v městské knihovně. Vítězné fejetony byly v týž den otištěny ve Spektru Rožnovska a z vítězných prací byl vydán almanach. 

Milan Sýkora
Jak Santa Claus sfúzoval s Ježíškem
(Vítězný fejeton literární soutěži Rožnovský fejeton - Klíček 2007)

   Ležím už třetí den doma s chřipkou. Na nočním stolku mám vyrovnanou hezkou řádku hrníčků s nedopitým čajem s citronem, poházená platíčka paralenu a nesklepaný teploměr. Horečka ustoupila, takže zbývá už jen doklepat těch pár dní v posteli, než budu zase fit. Z dlouhé chvíle beru do ruky Hospodářské noviny a nestačím se divit.
   Po krátké okurkové sezoně před letošními Vánoci došlo k události, která má pro světovou ekonomiku obrovský význam. Santa Claus, se sídlem v Grónsku, se spojil s Ježíškem (sídlo v Betlémě) a chtějí spolu vytvořit celosvětový koncern pro dovážení dárků. O jakési kartelové dohodě mezi těmito dvěma velikány trhu se spekulovalo už dlouho, ale nikdo si nemyslel, že k úplné fúzi může dojít takhle brzy.
   Obsah smlouvy mezi oběma giganty není znám. Všeobecně se má za to, že by v budoucnu měl Santa Claus zcela převzít marketing kolem Vánoc a Ježíšek bude zřejmě mít nadále na starosti hlavně personalistiku. Společnost bude pravděpodobně fungovat pod značkou Santa Claus Corporation.
Nějaké velké změny v managmentu obou firem se zatím nekonají. V úvahu přichází vytvoření nového oddělení pro Rusko a východní Evropu, kam by měli přijít hlavně manažeři z hroutícího se impéria Dědy Mráze. Ten nevydržel privatizaci a za minulý rok ohlásil ztrátu ve stovkách milionů dolarů. Kreml mu už nechal obstavit účty.
   Jak na novou nadnárodní korporaci budou reagovat antimonopolní úřady jednotlivých států, se ještě neví. Už nyní se ale Santa Claus Corporation netají svými plány do budoucna: ,,Chceme se teď hlavně soustředit na expanzi do zemí, kde teď máme velmi malý, nebo dokonce žádný vliv. Budou zřízeny nové divize pro Blízký východ a Čínu a jihovýchodní Asii. Naším cílem je zkvalitnění služeb donášení dárků po celém světě. Chceme, aby se ke každému člověku, ať už žije na Sibiři, nebo na náhorní planině Kašmíru dostaly jeho dárky včas a ne až po uplynutí reklamační lhůty na zboží," líčí své plány skřítek Ian Smith, výkonný ředitel a tajemník Santa Claus Corporation. Přitom ukazuje své blonďaté sekretářce, jaký oblek si má Santa Claus vzít dnes na recepci v Buckinghamském paláci - červený kabát, červené kalhoty a boty, červenou čepici s bílým lemem a rolničkou. "Chceme se držet tradice," dodává.
   Není nad tradici, říkám si. Pro jistotu zapíjím další paralen a snažím se usnout.

Vladimír Stibor
O rovnosti rovných…
(Vítězný fejeton v literární soutěži Rožnovský fejeton 2007 v kategorii dospělých)

   Jsou bezesporu nejrovnější mezi rovnými. Tito vyvolení sice nežijí v Rovini, což je malá vesnička na Sedlčansku, protože by se tam všichni nevešli. Nemusí ani krčit hřbet, když halasně vcházející na jakoukoliv trachtaci, ale jestli se vám dovedou podívat přímo do očí, to věru nevím. Třeba je to tím, že pouhopouhé smrtelníky nejméně o hlavu převyšují.
   Nejrovnější chodívají nejraději po rovných cestách, jež především vedou středem. Na křivolaké stezky, kde by si mohli srazit vaz, je nikdo nedostane. Zpravidla, když přijde řeč na jejich zaměstnání, se živí křikem. Halekají až do omrzení a neustále opakují tři slova: svoboda, rovnost, bratrství. Jen bohužel význam těchto hesel již pro ně dávno ztratil smysl, snad pouze pár let po Francouzské revoluci bylo možné za ně vložit nejenom ruku do ohně.
   Rovní nosí v ústech rovnátka, pozlacená křivítka, aby jejich skvělé bělostné tesáky, špičáky a trháky rostly jako stromořadí vysázené do jedné linky. Na těch nejrovnějších mě však zaráží, že nedokáží měřit všem stejně, rovným dílem už vůbec ne. Možná při hodině počtů chyběli při výuce dělení.
   Mají-li však postavit rovnou zeď, spíše se na něco vymluví. Třeba na vodováhu, neboť taková bublina uvnitř ještě nic neznamená.
   Dokonce o tomto ožehavém tématu se vypráví nejeden vtip z doby sovětské okupace. Určitě jej znáte… Po několika dnech vysilujícího pochodu na Sahaře najdou dva vojáci polní láhev plnou křišťálové vody. Rus říká: "Podělme se hezky bratrsky!" Ale Čech odvětí: "Ne, rozdělíme se pěkně na půl!"
   Téměř všichni nejrovnější z rovných, jakmile se na ně pozorně zadíváte, trpí zvláštní i de facto nebezpečnou a zákeřnou nemocí, křivicí. Je takřka neléčitelná. A Nobelova cena za medicínu v nedohlednu. Ale možná se mýlím. Někdy se stačí sehnout nad mikroskopem - a najít příčinu anomálního stavu, jindy by zase ti nejlepší z nás, kteří se zaťatými pěstmi bijí v hruď, jako že přišli bojovat za lepší obraz světa, mohli sestoupit mezi prostý lid, aniž by jim to ublížilo. Každé napravení pochroumaných zad i narovnání řádu věcí trochu bolí.

Slavnostní vyhlášení výsledků 15. ročníku literární soutěže Rožnovský fejeton a Klíček 2008 proběhlo 4. 12. 2008 v krásném prostředí galerie Městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm. Porota vybírala ze 49 soutěžních prací. Ocenění předával spisovatel Richard Sobotka a další  významné osobnosti města.  První cenu v soutěži Rožnovský fejeton získal Pavel Tomeš z Brna za Moje nejlepší kámošky obalené igelitem, čestná uznání byla udělena Vojtěchu Konečnému ze Stonavy za Fejeton z ranní mlhy,  Vladimíře Černajové z Ostravy za soutěžní příspěvek Od civilizace k době kamenné a Janu Holečkovi z Nového Jičína za fejeton Ta naše mluva česká.
    V soutěži Klíček, určené pro studenty,  byli oceněni: Kamila Valová (Valašská Bystřice), Romana Krištofová (Horní Bečva), Zuzana Mazáčová (Rožnov) a Donika Zůbková (Rožnov). Čestné uznání za fejeton Niepowodzenia mlodziežy získala také studentka Natálie Zielinská z Ekonomické školy ve Šremu (Polsko).
     ,,Většina soutěžních prací byla na velmi dobré a celkově velmi vyrovnané úrovni, takže pro porotu bylo dosti náročné určit konečné pořadí. Anonymita autorů soutěžních prací byla dodržena až do posledního okamžiku a teprve po určení posledního oceněného příspěvku byly obálky se jmény účastníků soutěže rozlepeny, " uvedl za porotu spisovatel Richard Sobotka.
    Kromě diplomů a cen obdrželi studenti repliku historického klíče (práce uměleckého kováře Vladislava Holuba). Oceněné fejetony byly otištěny v almanachu a vítězné práce přineslo i aktuální vydání čtrnáctideníku Spektrum Rožnovska. Během slavnostního podvečera je přečetli studenti Gymnázia v Rožnově pod Radhoštěm, které k vystoupení připravila profesorka Iva Kolářová.
     Soutěže zaštítil rožnovský T klub - kulturní agentura, městský úřad, městská knihovna a Obec spisovatelů Praha. 

   
   Přispět k poznání problémů občanů se zdravotním postižením a podpořit myšlenku jejich společenské integrace především na území severní Moravy a Slezska. Takový je záměr "Ceny hejtmana", kterou Moravskoslezský kraj vyhlásil pro rok 2008. Do letošního ročníku mohou zájemci přihlásit díla literární, publicistická, zpravodajská a další, která popularizují problematiku handicapovaných občanů. Uzávěrka soutěže, do níž může každý autor přihlásit maximálně dvě práce, je 12. září. Odborná porota bude hodnotit díla zveřejněná v období od září loňského roku do konce letošního srpna. 
    Cena je od roku 2004 každoročně udělována v prosinci u příležitosti Mezinárodního dne zdravotně postižených. Od roku 2005 je udílení spojeno s vernisáží výstavy prezentující díla handicapovaných umělců. Pro výstavu se ujal název "Svět podle nás". Samotná Cena hejtmana má dvě části. Tvoří ji finanční ocenění  ve výši 10 tisíc korun a čestná uznání. 
    Přihlášená díla bude hodnotit porota tvořená členy Komise rady kraje pro kulturu a památky a Komise rady kraje pro občany se zdravotním postižením. O samotném udělení Ceny hejtmana Moravskoslezského kraje rozhodnou krajští radní. Další podrobnosti a propozice soutěže najdou zájemci na webových stránkách kraje www.kr-moravskoslezsky.cz.

Uzávěrka: 20. října 2008

15. ročník mezinárodní anonymní literární soutěže je otevřený pro všechny bez ohledu na národnost, státní příslušnost nebo členství ve spisovatelských a jiných organizacích.
Fejetony jsou tematicky neomezené.
Nejvýše 2 fejetony od jednoho autora, každý v rozsahu do 45 řádků, zašlete v pěti vyhotoveních v tištěné podobě na adresu: T klub - kulturní agentura, Zemědělská 592, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm.
Součástí je literární soutěž o nejlepší příspěvek studentů středních škol nazvaná Klíček 2008, která bude vyhodnocena samostatně.
Soutěž je anonymní. Soutěžní práce musí být opatřeny heslem. Ke každému příspěvku musí být dodána zalepená obálka opatřená heslem a v ní jméno a adresa autora (u studentů musí být uvedena také adresa školy, třída a obálku je nutno označit heslem KLÍČEK).
Vítězné práce budou oceněny. Mimo hlavní cenu budou udělena také tři čestná uznání. O udělení cen rozhoduje porota, jmenovaná ředitelkou T klubu - kulturní agentury v Rožnově pod Radhoštěm. Porota nemusí ceny udělit, nebo udělit jen některé. Vyhlášení literární soutěže a oznámení výsledků bude provedeno prostřednictvím sdělovacích prostředků. Vítězné práce budou publikovány ve čtrnáctideníku Spektrum Rožnovska. Ke dni slavnostního vyhodnocení bude vydán almanach vítězných prací.
Soutěž Rožnovský fejeton 2008 a Klíček 2008 pořádá T klub - kulturní agentura ve spolupráci s Městskou knihovnou v Rožnově pod Radhoštěm.
Literární soutěž zaštítila Obec spisovatelů. Osobní patronát nad literární soutěží převzala místostarostka Rožnova pod Radhoštěm Markéta Blinková. Akce je podporována z Fondu kultury Zlínského kraje. Mediálním partnerem je TV Beskyd a čtrnáctideník Spektrum Rožnovska.
Adresa sekretariátu literární soutěže: T klub - kulturní agentura, Zemědělská ulice č. 592, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, Česká republika.
Uzávěrka literární soutěže: 20. října 2008.
Slavnostní vyhlášení vítězů literární soutěže: 4. prosince 2008 v 17.00 hodin v Městské knihovně v Rožnově pod Radhoštěm.
Podrobnější informace na požádání poskytne sekretariát literární soutěže. Kontakt: redakce Spektra Rožnovska, tel. 571 651 796; e-mail: spektrum@tka.cz.

Sdružení Hlavnice A. C. Nora vyhlašuje pod záštitou Obce spisovatelů, středisko Ostrava, a Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko – přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě celostátní soutěž prózy na libovolné téma pod názvem Hlavnice A. C. Nora 2008. Podmínky soutěže : 1. Soutěž je určena pro autory ve věku od 16 - 35 let (rozhoduje stáří autora v roce 2008). 2. Do soutěže mohou být zaslány práce, které se nezúčastnily žádné jiné literární soutěže a nebyly dosud nikde publikovány. 3. Soutěžní práce musí být napsána v českém jazyce programovým prostředkem Microsoft WORD ve velikosti písmen 12 a zaslána poštou ve třech tištěných vyhotoveních na adresu sdružení a dále elektronickou poštou na internetovou adresu sdružení. Soutěžní práce nesmí mít více než 30 stran textu formátu A4. 4. Před zasláním soutěžní práce do soutěže musí autoři zajistit důslednou korekturu textů. 5. Soutěž prózy je anonymní. Každá soutěžní práce musí mít v záhlaví uvedený název práce, pseudonym a rok narození autora. K práci bude přiložena zalepená obálka, na které budou údaje – název práce, pseudonym a rok narození autora. Do obálky bude vložen list papíru s výše uvedenými údaji a dále jméno, příjmení, titul, rodné číslo, povolání a celá adresa včetně poštovního směrovacího čísla, vhodné bude uvést také e-mailovou adresu. Anonymitu zaslaných prací internetem sdružení zabezpečí. 6. Písemné soutěžní práce musí autoři zaslat do 28. února 2008 na adresu Sdružení Hlavnice A. C. Nora, čp.24, 74752 Hlavnice a elektronickou poštou na internetovou adresu acnorHlavnice@seznam.cz. 7. Převzetím soutěžní práce získává sdružení souhlas autora na zveřejnění soutěžní práce bez nároku na autorský honorář. 8. Jeden výtisk soutěžní práce zůstane uložen v archivu obce Hlavnice, další dvě kopie se nevracejí. 9. Soutěžní práce bude hodnotit porota, složená ze zástupců Obce spisovatelů, středisko Ostrava, Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity v Opavě a Sdružení Hlavnice A. C. Nora. 10. Účastníci soutěže obdrží nejpozději v srpnu 2008 pozvání na slavnostní vyhlášení výsledků soutěže, které se bude konat v září 2008 v Hlavnici. 11. Při slavnostním vyhlášení výsledků soutěže v září 2008 bude zveřejněno pořadí pěti nejlepších soutěžních prací (první cena je stanovena ve výši 5000 Kč, druhá cena 4000 Kč, třetí cena 3000 Kč, čtvrtá cena 2000 Kč a pátá ve výši 1000 Kč). Dalších pět prací bude oceněno čestným uznáním bez stanovení pořadí.Soutěžní příspěvky zasílejte na: Sdružení Hlavnice A. C. Nora, čp. 24, 74752 Hlavnice.


Nejkrásnější české knihy roku 2007
Ministerstvo kultury České republiky a Památník národního písemnictví vyhlašují soutěž Nejkrásnější české knihy roku 2007. V soutěži bude hodnoceno grafické, ilustrační a polygrafické zpracování  knih. Oceněné knihy postoupí do mezinárodní soutěže Nejkrásnější knihy z celého světa. Uzávěrka je 18. ledna 2008. Přihlášky spolu s podmínkami soutěže poskytne Zdeněk Freisleben, Památník národního písemnictví, Strahovské nádvoří 1, 118 38 Praha 1, tel.: 220 516 695, a Věra Truncová,  mckr@volny.cz; www.mkcr.cz, www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz., Praha.


Překladatelská soutěž Jiřího Levého 2008
Uzávěrka je 25. ledna 2008
Obec překladatelů vyhlašuje čtrnáctý ročník překladatelské soutěže J. Levého. Vypisují se kategorie: Umělecká próza, Poezie, Kritika a teorie překladu. Překládá se do češtiny, jazyk originálu není vymezen. Lze zaslat dosud nepublikovaný prozaický text (esej, povídku, ucelený úryvek delší prózy či divadelní hry v rozsahu 15–20 normostran), soubor básní, delší básnickou skladbu nebo část veršovaného dramatu v rozsahu 150 - 200 veršů či kritické zhodnocení překladu delší prózy, dramatu, souboru básní, povídek, nebo příspěvek z oblasti teorie překladu v rozsahu 15 -20 ns. Soutěž je anonymní, každý účastník si volí heslo, pod kterým soutěží, k příspěvku přiloží  zalepenou obálku označenou heslem, v ní na volný list uvede heslo, plné jméno, rodné číslo, adresu a telefon. Příspěvek musí být ve třech exemplářích a musí rovněž obsahovat tři kopie originálního textu vč. úplných bibliografických údajů.  

Literární Varnsdorf 2008
Uzávěrka: 29. 2. 2008