Evo, myslím, že Tě zvláště v Ostravě
zná hodně lidí. Jsou známé
Tvé sbírky veršů, nejen u čtenářů, ale
také u hudebních skladatelů, kteří je často
zpracovávali ve svých
skladbách. Tvoje
básně se objevily ve sbornících a
almanaších…Jiní Tě znají jako
novinářku. Ve
Tvé činnosti je však něco nového.
Vytváříš webové stránky Haló,
Ostrava!,
zájemci je najdou na adrese www.kotarbova.eu. Mne by teď
zajímalo, jak tyto
stránky chápeš, bude to poznámkový
blok, nebo je chceš tak, jak je nyní
rozšiřuješ, udělat do budoucna pravidelnými
novinami, časopisem, zpravodajem
...?
„Novinami
ani časopisem nebudou – těmi klasickými. Já je beru hlavně jako archiv, jenž
zachytí informace o určité skupině lidí, kteří neumějí komunikovat
s počítačem v takové míře, aby si sami mohli vytvářet vlastní prezentační stránky, a to je vzhledem k tomu, co
dělají, škoda. Ovšem lze je brát také trochu jako časopis. Mají některé jeho rysy.
Pravidelnost?...
Spočívá v tom, že stránky aktualizuji, kdykoliv získám nový textový nebo
fotografický materiál od jiných autorů či mám vlastní, a to v době, kdy si na
to vyhradím čas. Protože mě poznamenalo
dvanáct let novinařiny ve zpravodajské redakci ČT Ostrava a mnoho roků
redaktorské činnosti v novinách, mám potřebu dát novinky na web co nejrychleji…
Příspěvky nerediguji. Dávám svůj webový prostora zdarma i práci webmastera jako
příspěvek k trvání něčeho, např.
toho, co se z nejrůznějších důvodů neobjevilo v novinách či v časopisech.“
Troufáš
si zaznamenat, glosovat veškeré významné
dění v Ostravě?
„Určitě
netroufám, to by ani štáb spoluautorů nesvedl a nezvládnou to žádné noviny a
časopisy, vždy jde o výběr. To dění je
velmi pestré
a bohaté na události. Míra
glosování i archivování
záleží na těch, kdo mají zájem se
prezentovat právě na
mých stránkách. Chci podtrhnout, nejde mi jen o
oblast umění, třebaže to nyní
tak vypadá. Zaměření závisí na
lidech, kteří stránky na internetu objeví a budou se chtít podílet na jejich obsahu,
a samozřejmě na mně, protože si chci mezi možnými spolupracovníky vybírat…Dopředu
vím, že postihneme jenom střípek z
ostravské skutečnosti, ale to mne netrápí. Vždyť každý, kdo se běžně pohybuje
na internetu, se rychle přesune z mých stránek jinam, aby získal další
informace. Já mu v tom někdy pomohu odkazy na určité adresy.“
A co
Tvé profily spisovatelů, je jich tam už několik, uděláš také oddíl výtvarníků,
muzikantů, či máš promyšlený limit?
„Profily
autorů, které tam jsou, jsem většinou dělala jenom po stránce grafické a nikoliv po
obsahové. Tady opět funguji jenom jako webmaster, který vkládá do příslušných
stránek to, co mi např. pošlou umělci, případně jejich recenzenti,
nakladatelství atd. Za obsah profilu si
ručí každý z autorů zaslaného, a měl by mít sám snahu posílat nové
informace. Pokud to neudělá, zůstane
jeho profil chudičký. Na internetu „spí“ některé stránky několik let, nebo už „
umřely“, ale přesto mají stále určitou informační hodnotu.
Bude-li zájem ze strany dalších tvůrců - výtvarníků,
literátů, hudebníků aj., můžeme se domluvit na spolupráci. Vymezující by snad
měl být ostravský region (ne však striktně) a
také, zda si vážím jejich činnosti, a to i v případech, že mám
na jednotlivé konkrétní výsledky práce autorů jiný názor než oni.“
Mají
veřejná média s elektronickými něco společného, v čem se vlastně
odlišují?
„Máš-li
na mysli internet a různé internetové časopisy, pak říkám: je skvělé, že
existují, protože kdo zvládne k tomu potřebné počítačové programy, může
v nich vyjádřit
svůj osobitý názor.
Nemusí se snažit vejít do názorových hranic
určité skupiny, která dělá nějaký
třeba tištěný časopis. Kromě toho internetové
noviny jsou levnější a pružnější
než klasické. Lidé mohou okamžitě reagovat na obsah
předloženého. Pošlou ti
mail, vynadají, pochválí … a to je dobře.
Internet přinesl názorovou a tvůrčí svobodu téměř bez hranic. Jsou tu
jistě i negativa, podrobně je rozebírat… navrhuji jindy. Všechna média se snaží informovat. Mají
se hodnotit hlavně podle obsahu.“
Troufáš
si říci, proč si vlastně noviny či televize literárního života tak málo
všímají?
„Noviny, časopisy
a komerční televize v českém prostředí jsou většinou v rukou
zahraničních majitelů. Ty zajímá hlavně zisk. Je to právo majitelů. Z komerčních
důvodů dávají přednost
článkům o osobnostech světového
formátu. Mladí lidé jsou už mnoho let
právě jimi přesvědčováni o tom, že
vynikající je snad pražské
a rozhodně zahraniční. Složitý problém... Je
však třeba něco dělat, aby měl na
prezentaci více šancí též
literární život, i ten vedený na
regionální úrovni.
Samozřejmě nejen on, také divadelní,
hudební atd., atd. Chce to ovšem i
velkou touhu v řadách umělců.“
Ještě
mi pověz, co „technicky“ obnáší takový blok Haló, Ostrava?
„Např.
často mnohahodinové sezení u počítače, zvládnutí potřebných programů pro tvorbu stránek. Chce
to i moji účast na některých akcích,
z nichž návštěvníkům předkládám stručnou či delší informaci, fotky aj. proto, aby na www.kotarbova.eu chodili
jako do archivu, kde je často něco právě aktuálního.“
Nevadí
Ti, že Ti za tu práci nikdo nic nedá? Jaká je Tvá odměna?
Teď je pro mne podstatné, že stránky mají neočekávaně velkou
návštěvnost. Denně o ní dostávám přehled od poskytovatele zakoupeného webového
prostoru. Vím, že si je našli i lidé v USA, Kanadě, Číně, v mnoha
evropských státech, dokonce v Nové Kaledonii. Co mě překvapilo nejvíc,
neotevřeli jenom první stranu, ale většina se brouzdala i dalšími. V každém
případě nemohli přehlédnout slovo Ostrava. O to mi také jde!“